Program

Kateřina Vodičková: Požadavky na jazykovou znalost zahraničních uchazečů o studium na VŠ: co pomocí jazyka dokážou?

Mnohé české vysoké školy vyžadují od zahraničních studentů doložení znalosti českého jazyka na určité úrovni, obvykle podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Požadovaná jazyková úroveň se liší od A2 po C1, některé vysoké školy vyžadují zkoušku z odborného jazyka. Jádro příspěvku tvoří stručný přehled, které jazykové dovednosti lze na jednotlivých úrovních od úspěšného kandidáta očekávat a proč jsou tyto schopnosti důležité pro studium na vysoké škole, tj. pro akademické účely. V příspěvku se však zaměříme především na to, jak je odborný jazyk reflektován v deskriptorech příslušných úrovní doplněného vydání Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, assessment – Companion volume, 2020) a následně jak se tato skutečnost odráží v některých jazykových zkouškách, jako je např. Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince, Zkouška z češtiny pro účely přijímacího řízení na lékařské fakulty či Závěrečná zkouška z češtiny ÚJOP UK.

Reference

• Douglas, D. (2000). Assessing Languages for Specific Purposes. UK: Cambridge University Press.
• Council of Europe (2020). Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, assessment – Companion volume. Council of Europe Publishing. Retrieved from https://rm.coe.int/common-european-framework-of-reference-for-languages-learning-teaching/16809ea0d4

Mgr. Kateřina Vodičková, Ph.D., M.A. vystudovala českou a anglickou filologii na FF UP a jazykové testování na Univerzitě v Lancasteru, UK. Doktorský titul získala v oboru Český jazyk. Působí na ÚJOP UK. Je auditorkou zkoušek mezinárodní testerské organizace ALTE, nadšenou lektorkou nyní především v metodických kurzech a autorkou či spoluautorkou řady odborných a učebních materiálů. Má mnohaleté zkušenosti s výukou češtiny na úrovních A1–C1 v jazykově homogenních i heterogenních kurzech různého zaměření, v kurzech pro krajany, méně též pro děti a mládež. V současné době se věnuje především jazykovému testování.
E-mail: katerina.vodickova@ujop.cuni.cz

Ivana Rešková, Martina Ježková: Projekt Czech Online z pohledu řešitelky a projektové manažerky

Cílem příspěvku je představit pozadí vzniku jazykového portálu www.czechonline.org, který navazuje na oceněný multilaterální projekt CZKey – Online Platform for Learning Medical Czech (www.mluvtecesky.net). Řešitelka projektu Ivana Rešková se zaměří na cíle a výstupy rozsáhlého projektu z obsahového hlediska. Zmíní, jaké výzvy a úskalí přináší mezinárodní spolupráce a co všechno obnáší převedení nápadu a obsahu z papírové verze na aktivní webovou platformu. Projektová manažerka Martina Ježková stručně shrne kroky, které následují po podání projektové žádosti přes spolupráci a komunikaci mezinárodního konsorcia do spuštění portálu.

Ing. Martina Ježková pracuje na Masarykově univerzitě od roku 2012. V letech 2012-2017 vedla v Centru jazykového vzdělávání jako finanční a projektová manažerka projekty realizované z programového rámce operačních programů MŠMT a projekty realizované v rámci programu Erasmus+. Od roku 2017 do června 2021 pracovala na Ekonomickém odboru Rektorátu MU jako vedoucí oddělení ekonomických systémů. Po krátce přestávce se v dubnu 2022 na Masarykovu univerzitu vrátila do pozice tajemnice Farmaceutické fakulty. Specializuje se na finanční a projektové řízení a automatizaci a optimalizaci procesů spojených s řízením financí a vedením účetnictví veřejné vysoké školy. Ve svém volném čase se společně s Ivanou Reškovou úspěšně věnuje vytváření online nástrojů pro výuku češtiny jako cizího jazyka pro specifické účely.
E-mail: jezkovam@pharm.muni.cz

PhDr. Ivana Rešková, Ph.D. se češtině pro cizince věnuje celou profesní kariéru, která začala desetiletým působením na Ústavu jazykové a odborné přípravy UK. Působí jako odborná asistentka oddělení Centra jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě MU, kde je také garantkou předmětů Czech for foreigners I-VIII. Je autorkou či spoluautorkou mnoha učebních materiálů pro výuku češtiny jako cizího jazyka: Communicative Czech (Elementary Czech), Communicative Czech (Intermediate Czech), Chceme si porozumět a domluvit se (Kurz češtiny pro žadatele o mezinárodní ochranu), Administrativa (Profesní čeština) atd. Od listopadu 2013 do října 2015 byla hlavní řešitelkou mezinárodního projektu CZKey a koordinátorkou autorského týmu multijazykového portálu mluvtecesky.net (Online Platform for Learning Medical Czech). V současné době je řešitelkou mezinárodního projektu Czech Online – Čeština jako cizí jazyk pro specifické účely (září 2020 – srpen 2023). Její práce je i jejím koníčkem, o čemž svědčí fakt, že během svého působení na CJV LF MU se stala řešitelkou sedmi projektů věnujících se češtině pro specifické účely v medicíně.
E-mail: ireskova@med.muni.cz

Linda Doleží: Zprostředkující jazyk ve výuce češtiny pro cizince-pomocník nebo sabotér?

Během pomoci MU studentům z Ukrajiny se do výuky češtiny zapojily desítky lektorů, pro něž byla výuka češtiny jako cizího jazyka novou zkušeností. Jednou z nejčastějších otázek začínajících lektorů bylo, zda mají používat zprostředkující jazyk, např. angličtinu, či nikoliv, a zda je tím nejlepším postupem používat pouze češtinu, zvlášť když se jedná o mluvčí slovanských jazyků. Ráda bych představila výsledky dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 27 lektorů a jež se týkalo právě využívání zprostředkujícího jazyka na lekcích češtiny jako cizího jazyka, a shrnula poznatky z didaktických materiálů právě z pohledu metodických doporučení, týkajících se užívání zprostředkujícího jazyka ve výuce češtiny jako cizího jazyka (Hrdlička, 2020). Tato data bych ráda doplnila poznatky jednak z vědecké literatury, zaměřené na psycholingvistické a neurolingvistické výzkumy vícejazyčných mluvčích, a jednak informacemi ze závazných dokumentů evropské jazykové politiky. Podle některých autorů by měli studenti využívat během výuky všech svých jazyků – jsou totiž propojeny, paralelně aktivovány a mohou sloužit jako vzájemná opora (Riehl, 2019). Termíny, např. translanguaging, polylanguaging, metrolingualism a code-crossing, jež se nově objevují v lingvodidaktické literatuře (Valdés, 2019), odrážejí snahu povzbudit studenty cizích jazyků právě k využívání všech svých jazyků (Stathopoulou, 2015, xi). Využívání jiného než cílového jazyka během lekcí jazyka druhého či cizího by však mělo být vědomé, tzn. jak učitelé, tak studenti by měli vědět proč a jak budou jiný než cílový jazyk používat (Scott, 2016).

Reference

• Hrdlička, M. (2020): Kapitoly o češtině jako jazyku nemateřském. Studia Philologica Pragensia. Karolinum, Praha.
• Scott, V. M. (2016): Multi-competence and language teaching. In: Cook, V., Wei, L. (eds.): The Cambridge Handbook of Linguistic Multi-competence. CUP, Cambridge. 445–460.
• Riehl, C. M. (2019): Neuroscience and Plurilingual Education. In: Piccardo, E. et al. (eds.): The Routledge Handbook of Plurilingual Language Education. Routledge, New York. 175–190.
• Stathopoulou, M. (2015): Cross-language Mediation in Foreign Language Teaching and Testing. Multilingual Matters, Bristol.
• Valdés, G. (2019): Sandwiching, polylanguaging, translanguaging, and codeswitching. Challenging Monolingual Dogma in Institutionalized Language Teaching. In: MacSwan, J., Faltis, Ch. J. (eds.): Codeswitching in the Classroom. Critical Perspectives on Teaching, Learning, Policy, and Ideology. New York, Routledge. 114–147.

Linda Doleží působí jako odborná asistentka v Centru jazykového vzdělávání MU a je vedoucí Oddělení pro celoživotní vzdělávání a celouniverzitní studia. Učí angličtinu a češtinu pro cizince a věnuje se vzdělávání a mentoringu budoucích učitelů. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje na psycholingvistické a neurolingvistické aspekty osvojování, udržení a ztrácení jazyků u vícejazyčných mluvčích.

E-mail: linda.dolezi@cjv.muni.cz

Dita Macháčková: AI – využití umělé inteligence ve výuce cizích jazyků

Pokrok ve vývoji umělé inteligence (AI) zaznamenalo lidstvo především díky zveřejnění chatbotu ChatGPT (Generative Pre-training Transformer) společností OpenAI ke konci roku 2022. Kromě údivu ovšem vyvolala „dokonalost“ jazykového modelu, který umí simulovat lidskou řeč, mnoho obav, jistě oprávněných. Laická i odborná veřejnost diskutuje o tom, zda převažují rizika, nebo výhody. Kromě toho je sporný způsob získání dat a dodržení autorských práv. Nicméně je jisté, že AI bude znamenat revoluci pro mnoho profesí a činností. V příspěvku bych se ale ráda zaměřila na umělou inteligenci především jako na užitečný nástroj, který skýtá řadu využití jak pro lektory, tak i studenty cizích jazyků (zde na příkladech češtiny pro cizince). Seznámíme se s chatbotem, s tvořením tzv. promptu, tedy příkazu, na jehož základě AI generuje výsledný text. Ukážeme si příklady tvorby cvičení, dialogu, výkladu nebo obrázku. Nastíníme nejen možnosti, ale i limity, které (zatím) umělá inteligence má a které je třeba při práci s ní brát v úvahu.

Reference

• Drigas, A. and R. Ioannidou (2013), “A Review on Artificial Intelligence in Special Education”, in Information Systems, E-learning, and Knowledge Management Research, Communications in Computer and Information Science, Springer Berlin Heidelberg, Berlin, Heidelberg,
  https://www.researchgate.net/publication/255797735_A_Review_on_Artificial_Intelligence_in_Special_Education.
• Chen, L., Chen, P., Lin, Z.: Artificial intelligence in education: a review. IEEE Access 8, 75264–75278 (2020)

Mgr. Dita Macháčková vystudovala češtinu a ruštinu na FPE ZČU v Plzni, kde po dokončení studia začala vyučovat ruskou literaturu, ruštinu pro bohemisty a češtinu pro cizince, které se věnuje dodnes. Od roku 2004 působí na LF UK v Plzni, kde vede semináře češtiny pro cizince. Několik let se pravidelně účastní MLJŠ ZČU v Plzni, v letech 2012-2017 jako koordinátorka sekce češtiny. Je členkou zkušebních komisí zkoušek češtiny pro cizince, metodičkou kurzů češtiny pro cizince, přednáší problematiku výuky češtiny pro cizince na ZČU v Plzni a v jiných organizacích. Je členkou AUČCJ.
E-mail dita.machackova@lfp.cuni.cz

Kristina Hellerová: Čeština jako vehiculum při studiu odborné lékařské terminologie

Pojem „vehiculum“ v názvu příspěvku je možno přeložit jako „prostředek, nástroj“ či ve zživotnělé formě jako „prostředník“. Funkce češtiny při výuce a studiu řecko-latinské medicínské terminologie je jedinečná v tom, že prostředkuje most k pochopení a osvojení jazyka, který je do detailu propracován, schopen v nejjemnějších nuancích popsat jevy moderní exaktní vědy, jímž se nicméně již aktivně nemluví, a ani zkušenost kontaktu s rodilými mluvčími tudíž není možná. Startovní pozice studentů, kteří s odbornou lékařskou terminologií začínají, by se tedy mohla zdát obdobná: gramatický systém češtiny jistě umožňuje najít mnoho paralel, které studium terminologie ulehčují (obdobnost základních gramatických kategorií pádu, čísla a rodu, funkce a význam jednotlivých pádů, předložkové vazby, shodný a neshodný atribut jako základní stavební kámen lékařského termínu…). Při překladu i ve sledování slovotvorných principů je čeština také dobrým pomocníkem. Jak se však vnímání termínu mění, pokud se jedná o studenta žijícího v Čechách a mluvícího česky, ale pocházejícího z jiného než českého jazykového prostředí či alespoň ovlivněného jiným jazykem v rámci rodinného fungování? Konkrétně máme na mysli studenty, kteří v Čechách podstatnou část svého života žijí, ale jejichž původním rodným jazykem (nebo jazykem jednoho či obou jejich rodičů) je ukrajinština, ruština, rumunština… V jejich případě je čeština až dalším, často nikoli prvotním jazykem z těch, jejichž prostřednictvím je daný termín gramaticky vykládán, významově tlumočen, věcně stanovován. Příspěvek složitost daného jevu komentuje na základě několika vybraných problémů a úskalí, jimž studenti během studia odborné terminologie čelí. Problematika je doložena konkrétními příklady z testových úloh. Nejedná o detailní jazykový rozbor shod a odlišností jednotlivých jazyků, ale o výběr několika základních jevů, v nichž čeština, jakkoli systémem v mnohém podobná latině i rodnému jazyku studenta, nefunguje jako jazyk tlumočící, ale tlumočený.

Reference:

• Hádková, M. (2008). Čeština z druhé strany. Ústí nad Labem: PedF UJEP.
• Honč, P., Přívratská, J., Hellerová, K (2023). Essential Medical Terminology: Your Lifeboat in the Sea of Terms. Praha, Karolinum.
• Nekula, M., Šíchová, K. (2018). Variety češtiny a čeština jako cizí jazyk. Praha: Akropolis.
• Pešková, M. Kubíková, K. (Eds.) (2016). Rozvíjení interkulturní komunikační kompetence ve výuce cizích jazyků. Plzeň: Západočeská univerzita.
• Rešková, I. (2016). Budování komunikační kompetence v jazyce pro specifické účely. CASALC Review, 101–107.
• Valková, L. (2014). Komunikační přístup a učebnice češtiny pro nerodilé mluvčí. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.

Mgr. Kristina Hellerová vyučuje na Ústavu jazyků 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze odbornou lékařskou terminologii v rámci anglického i českého kurikula a češtinu pro cizince. Její dlouholetým odborným zájmem je teorie překladu a etymologie. V rámci svého vysokoškolského působení na 3. lékařské fakultě se věnuje mj. vytváření učebních materiálů pro prezenční i online výuku, nejnověji je spoluautorkou učebnice Essential Medical Terminology: Your Lifeboat in the Sea of Terms. Je rovněž spoluautorkou Slovníku latinských citátů (Universum, Praha 2016).
E-mail: kristina.hellerova@lf3.cuni.cz

Radim Ošmera, Lukáš Daňo: Akcent jako sociální stigma

Cizinecký akcent je v řeči nerodilých mluvčích přirozeným a popsaným jevem. Je definován (například Major 2001) jako nezvládnutí rodilé výslovnosti některé složky nebo některých složek zvukové roviny jazyka (segmenty, kombinatorika, slabika, prozodie). Otázkou zůstává, jak tento „akcent“ v mluvě nerodilých mluvčích vnímají a jaký k němu zaujímají postoj rodilí mluvčí. Náš výzkum provedl sondu mezi 60 rodilými Čechy. Ti měli v testu hodnotit akcent pěti mluvčích pocházejících z Ruska, Sýrie, Velké Británie, Německa a Španělska. Zvolených pět národností bylo zastoupeno vždy mužem a ženou. Byl vybrán jednoduchý text, nerodilí mluvčí si jej přečetli, ujistili se, že mu rozumí a poté ho přečetli nahlas. Jejich hlasité čtení bylo nahráno a tyto nahrávky sloužily jako položky k hodnocení ze strany Čechů. Samotného mluvčího respondenti neviděli. Kromě jiného byli respondenti dotázáni, v jakých povoláních by tento akcent mohl způsobovat problém a kde by mohl být naopak výhodou. Příspěvek chce představit výsledky posouzení srozumitelnosti, hodnotového postoje k jednotlivým akcentům a k možným vlivům akcentu na jednotlivá povolání. Na výzkumu se podíleli Radim Ošmera a Lukáš Daňo.

Reference

• Albrechsten, D., Henriksen, B., & Faerch, C. (1980). Native speaker reactions to learners' spoken interlanguage. Language Learning, 30, 365–396.
• Edwards, J. G. H., & Zampini, M. L. (2008). Phonology and second language acquisition. J. Benjamins Publishing.
• Major, Roy C. (2001) Foreign accent: The ontogeny and phylogeny of second language pho nology, New York: Routledge.
• Murray J. & Derwing, Tracey M. (1995) Processing Time, Accent, and Comprehensibility in the Perception of Native and Foreign-Accented Speech. Language and Speech 38:3, 289-306
• Ošmera, Radim. Korelace mezi kategoriemi comprehensibility a inteligibility. Aneb jaký vliv mají výslovnostní chyby nerodilých mluvčích na míru porozumění s mluvčími rodilými. In Juvenilia paedagogica 2022, Trnava. 2022. ISBN 978-80-568-0503-9
• Slówik, O., & Tůmová, M. (2016). Percepce vietnamské češtiny. Nová čeština doma a ve světě, 2, 15–30. FF UK: Praha

Mgr. et Mgr. Radim Ošmera studoval bohemistiku a estetiku a během studia působil v NESEHNUTÍ, kde pracoval s uprchlíky. Po dokončení školy pracoval v mnoha zaměstnáních, mj. jako korektor, redaktor v novinách, učitel na středních školách, redaktor v nakladatelství. Nyní je zaměstnán jako lektor češtiny jako druhého jazyka v kurzech pro děti i dospělé, metodik kurzů češtiny a didaktik češtiny jako druhého jazyka na Masarykově Univerzitě v Brně. Jeho odborným zájmem je proces osvojování fonologie druhého jazyka, didaktika češtiny jako druhého jazyka a proces začleňování dětí s OMJ do běžného školního procesu.
E-mail: osmera@ped.muni.cz

Bc. Lukáš Daňo studuje učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem a také dvojobor učitelství českého a anglického jazyka pro základní školy. Během bakalářského studia absolvoval semestrální studijní pobyt v portugalském Lisabonu, na magisterském stupni strávil semestr u rumunských Čechů v Banátu, kde vyučoval místní bilingvní děti a vedl volnočasové aktivity. V současnosti dokončuje svou diplomovou práci a je lektorem anglického jazyka v brněnské jazykové škole.
E-mail: danolukas@mail.muni.cz

Malgorzata Kalita: České právní pojmy na portálu Czech online a jejich překlad do polštiny

Překlad z blízce příbuzného jazyka je spojen se specifickými problémy, které se objevují bez ohledu na to, zda se jedná o překlad literární, odborný nebo jiného druhu. Úskalí, která číhají na překladatele z blízce příbuzných jazyků, vyžadují, aby byli mimořádně ostražití. Problémy, se kterými se překladatelé česko-polských právních textů mohou setkat, jsou na jedné straně stejné jako úskalí, kterým čelí překladatelé v této jazykové kombinaci bez ohledu na typ textu (např. slovotvorné pasti, syntax, zdánlivá gramatická ekvivalence, formy stupňování, aspekt nebo rozdíly v pravopisu cizích slov), na druhé straně připomínají dilemata překladatelů právních textů z jiných jazyků (archaismy, polysémie, homonymie, neologismy, kvazisynonyma, termíny s nejasným významem a pojmy s významem, který těmto pojmům přisuzují právní definice, rozdíly mezi hovorovým jazykem a různými varietami právního jazyka). Příspěvek se bude zaměřovat na výše uvedené aspekty překladu právních textů v kontextu obsahu odborných (právních) jazykových lekcí na portálu Czech online.

Reference

• Hladiš: Problematika českého jazyka v právu. W: Termina 94. Red. M. Žemlička. Liberec 1995, s. 104-106.
• Chromá: Právní překlad v teorii a praxi: nový občanský zákoník. Praha 2014.
• Kořenský: Jazyk právní komunikace. W: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Red. F. Daneš, J. Bachmannová, S. Čmejrková, M. Krčmová. Praha 1997, s. 84-91.
• Tomášek: Překlad v právní praxi. Praha 2003.

Dr Małgorzata Kalita je odborná asistentka na Fakultě humanitních věd Slezské univerzity v Katovicích, soudní překladatelka a tlumočnice do polštiny. Doktorát z literární vědy získala na Filologické fakultě Slezské univerzity v Katovicích. Absolvovala právní minimum pro překladatele na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2013-2015 byla koordinátorkou polského týmu v projektu CZKey – Online Platform for Learning Medical Czech v rámci programu Leonardo da Vinci – Transfer of Innovation. Od roku 2017 koordinuje zkušební centrum pro certifikované zkoušky z českého jazyka na Slezské univerzitě. V současné době vyučuje praktickou výuku českého jazyka, dějiny české literatury, právní a právnický překlad, překladatelské techniky a nástroje.
E-mail: malgorzata.kalita@us.edu.pl

Iveta Čermáková: Čeština pro specifické účely ve velmi specifických podmínkách: jak naučit zdravotnickou češtinu ukrajinské uprchlíky

Příspěvek se zabývá velmi specifickým případem kariérního postupu, totiž tím, jak (na)učit co nejrychleji základům zdravotnické češtiny ukrajinské uprchlíky (a zejména uprchlice), aby mohli v ČR získat důstojné zaměstnání ve svém oboru. Specifičnost tohoto případu je mnohonásobná. Geografická mobilita zde vlastně předchází plurilingvní kompetenci: uprchlíci se nejprve nedobrovolně přesunuli na území cizího jazyka a až poté si osvojují tamní jazyk. Z didaktického hlediska mají výhodu, že se jazyk učí přímo na území, kde se jím hovoří, jsou jím obklopeni, a navíc mají výraznou motivaci, na druhou stranu jsou v extrémně složité životní situaci, vytvářející mj. extrémní stres, nedovolující se plně soustředit na studium, a navíc jsou nuceni si jazyk osvojit opravdu rychle. Platí přitom zároveň, že minimálně pokud jde o schopnost komunikovat v nemocničním prostředí s pacienty a lékařským personálem, jejich čeština musí být na dobré úrovni, protože specifičnost nemocniční komunikace neumožňuje přítomnost jazykově nedostatečně vybaveného profesionála (kontrolním mechanismem ze strany státu jsou v tomto ohledu jazykové zkoušky, resp. nostrifikace). Je tedy zřejmé, že vyučující těchto studentů stojí před mimořádně obtížným úkolem, a totéž platí i pro autory, kteří pro ně připravují učební materiály. Příspěvek komentuje z didaktického a jazykového hlediska specifičnost výše popsané situace, zabývá se různými aspekty problému a na nedávno vydané učebnici Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky (Čermáková et alii, 2022) ilustruje i možné konkrétní řešení úkolu připravit učební materiál pro tento zvláštní typ studentů.

Reference

• Bozděchová, I. (2009). Současná terminologie (se zaměřením na kolokační termíny z lékařství). Praha: Nakladatelství Karolinum.
• Čermáková, I. et alii (2022). Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky. Лікуємо чеською. Чеська мова для медсестер та інших медичних працівників. Praha, Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-5440-9
• Pešková, M., Kubíková, K. (Eds.) (2016). Rozvíjení interkulturní komunikační kompetence ve výuce cizích jazyků. Plzeň: Západočeská univerzita.
• Rešková, I. (2016). Budování komunikační kompetence v jazyce pro specifické účely. CASALC Review, 101-107.

Mgr. Iveta Čermáková působí na Ústavu jazyků 3. lékařské́ fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje češtinu pro cizince na 3. lékařské fakultě UK. Jejím dlouholetým odborným zájmem jsou praktické a teoretické problémy spjaté s výukou češtiny na lékařských fakultách, v poslední době zejména nácvik výuky komunikace s pacientem v simulačním centru.

Je autorkou učebnice Talking Medicine. Czech for Medical Students, jež vyšla v několika postupně upravovaných a doplňovaných vydáních. Na ni volně navazuje publikace Talking Medicine 2. Case Studies in Czech. V reakci na válku na Ukrajině iniciovala charitativní projekt, jehož výstupem je kniha Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky (Лікуємо чеською. Чеська мова для медсестер та інших медичних працівників).
E-mail: iveta.cermakova@lf3.cuni.cz

Joanna Derdowska: Translingvní edukátoři ve výuce českého jazyka pro cizince – strategie vytváření vzdělávacích materiálů „nerodilými mluvčími“

V případě potenciálních zájemců o kurzy právní češtiny pro cizince se dá očekávat (a dokonce považovat za vstupní předpoklad) jejich vysoká jazyková kompetence a často také dvou- nebo vícejazyčnost. Potenciální uživatel takového kurzu může také mít ambice a profesní plány živit se překladem, který, jak je čím dál častěji možné zjistit ze soudobých publikací (např. Duběda, Mraček, Obdržálková 2018), se zakládá na překladatelské praxi překladu do druhého jazyka (L2). Subjekt, který není tím, komu čím dál méně ochotně říkáme „rodilý mluvčí“ (Cheng 2021) se může také stát autorem vzdělávacích materiálu. V tomto příspěvku se pozastavím nad několika zvolenými tvůrčími a vývojovými strategiemi, které si zvolily autorky kurzu právní češtiny v rámci projektu CZECH ONLINE. K projednaným strategiím patří využití figury/alibi rodilého mluvčího, autentizace, použití obecné češtiny, použití zdrojových dokumentů a důraz na výuku prvku samotného právního systému.

Reference

• Duběda, T. – Mraček, D. – Obdržálková, V. (2018). Překlad do nemateřského jazyka. Fakta, otázky, perspektivy, Praha: Karolinum.
• Cheng, Lauretta S. P., Danielle Burgess, Natasha Vernooij, Cecilia Solís-Barroso, Ashley McDermott and Savithry Namboodiripad. 2021. „The Problematic Concept of Native Speaker in Psycholinguistics: Replacing Vague and Harmful Terminology With Inclusive and Accurate Measures”, Frontiers in Psychology, Volume 12–2021, https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.715843
• Nekula, M., Šíchová, K. (2018). Variety češtiny a čeština jako cizí jazyk. Praha: Akropolis.
• Piccardo, E., Germain-Rutherford, A., Lawrence, G. (Eds.). (2021). The Routledge Handbook of Plurilingual Language Education. Routledge.

Joanna Derdowska, PhD pracuje na Fakultě humanitních věd Slezské univerzity v Katovicích, překladatelka a tlumočnice polského a českého jazyka, členka Jednoty tlumočníků a překladatelů (JTP). Titul doktora získala v programu filologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Absolvovala kurz právního minima pro tlumočníky na Právnické fakultě FF UK a mnohé překladatelské, tlumočnické kurzy a terminologické workshopy organizované JTP a Komorou soudních tlumočníků. V roce 2013 získala druhou cenu v Soutěži Jiřího Levého pořádanou Obcí překladatelů. Vede mimo jiné překladatelské a tlumočnické semináře a praktickou výuku českého jazyka pro studenty všech ročníků bakalářského a navazujícího magisterského studia slovanské filologie.
E-mail: joanna.derdowska@us.edu.pl

Iva Panchártková, Iryna Zabiiaka: Zkušenost s výukou češtiny v krizových podmínkách: příklad Ukrajinského centra v Brně

V příspěvku bychom chtěli představit zkušenosti s výukou češtiny jako cizího jazyka v Ukrajinském centru v Brně od jara 2022 do současnosti (výuka bude pokračovat i na podzim roku 2023). Vyučovací proces zohledňuje reakci na urgentní situaci, kdy klasicky osvědčené výukové metody přestaly odpovídat potřebě studentů. Bylo nutné zaměřit se na rychlou integraci, studenti byli vystaveni obtížné stresové situaci, ve které se snižovali jejich kognitivní možnosti učení se jazyku.

Jedná se o analýzu cílové skupiny, kterou jsou Ukrajinci prchající před válkou do Česka. V příspěvku určíme, které kompetence a znalosti jsou pro tuto cílovou skupinu rozhodující. Testování a hodnocení probíhalo zpočátku motivačně, ale s ohledem na potřeby studentů se situace průběžně mění. Při vyučování v jednotlivých skupinách se ukázalo, že studenti mají často více odlišností než podobností (věk, profesi, předchozí vzdělání, motivaci), na to jsme se snažili reagovat vytvořením rozličných skupin s různým metodickým přístupem a rozšířením formátů výuky (přednášky o aktualitách, konverzační a jiné kluby).

Zároveň bychom chtěli sdílet naše zkušenosti s tím, jak jsme výuku přizpůsobovali cílové skupině metodicky a s jakými překážkami jsme se museli vyrovnávat. Hodiny češtiny v UC spojují výuku s možností komunitního života, nejedná se pouze o dosažení jazykových znalostí a dovedností, ale také o socializační stránku života v ČR a prevenci posttraumatických reakcí. S vývojem situace na Ukrajině a v Česku se postupně mění metodické požadavky na výuku ze strany UC i studentů (kvalita výuky, formát kurzů, výstupy, požadavky na lektory). V příspěvku popíšeme měnící se dynamiku metodických přístupů k výuce v UC v Brně.

Reference

• Brouček, Luděk (ed.) (2013). Čeština do práce. Metodický manuál. CIC, o.p.s. 2013.
• Dostupné online: https://www.cicops.cz/images/cestina_pro_cizince/materialy_ke_stazeni/cestina_do_prace.pdf
• Efektivní komunikace v interkulturním prostředí. Člověk v Tísni.
• Dostupné online: https://www.clovekvtisni.cz/efektivni-komunikace-v-interkulturnim-prostredi-94pub
• Gladková, Hana (2016): Čeština a ruština v kontaktu: metody a výsledky terénního výzkumu nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčí ruštiny v českém prostředí. Praha, FF UK.
• Holá, Lída (2017), sada učebnic Česky krok za krokem 1-2, Akropolis. (webová stránka k výuce, manuály k výuce)Mašín, Jaroslav (2015), Pragmalingvistika a osvojování cizího jazyka. Praha, FF UK.
• Koncepce integrace cizinců – ve vzájemném respektu.
• Dostupné online: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/zakladni-dokumenty-k-integracni-politice-ke-stazeni.aspx
• Statistické informace od Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
• Dostupné online: https://migracnikonsorcium.cz/cs/data-a-statistiky/
• Válková, Jarmila (2014), Komunikační přístup a učebnice češtiny pro nerodilé mluvčí. Praha, Karolinum.

Mgr. et Mgr. Iryna Zabiiaka, Ph.D. se narodila v roce 1986 v Kyjevě, kde vystudovala Ševčenkovou národní univerzitu a v roce 2012 obhájila disertační práci z komparatistiky. Posléze vyučovala na této univerzitě předměty literárněvědného zaměření. Od roku 2012 spolupracuje s Českým centrem v Kyjevě jako učitelka češtiny, překladatelka a tlumočnice. Překládá českou literaturu do ukrajinštiny (například, knihy Bohumila Hrabala, Zdeňka Jirotky nebo Jaroslava Foglara). V roce 2020 absolvovala magisterské studium na MUNI (Literatura a mezikulturní komunikace). Od roku 2022 působí jako koordinátorka vzdělávacích aktivit v Ukrajinském centru v Brně, kde mj. zajištuje výuku češtiny pro Ukrajince prchající před válkou.
E-mail: iryna@ukrijm.cz

Bc. Iva Panchártková vystudovala Český jazyk a literaturu na FF UK (2013-2016). V Praze dále pokračovala ve studiu Učitelství češtiny jako cizího jazyka a Učitelství českého jazyka pro střední školy (2016-2020). Během studia žila 8 měsíců v ukrajinském Ivanu-Frankivsku, kde vyučovala Ukrajince češtinu (2018-2019). Od roku 2019 působila jako metodička kurzů češtiny Českého centra Kyjev a od roku 2022 působí jako metodička kurzů češtiny v mezinárodní síti Českých center. Díky spolupráci Českých center a Ukrajinského centra v Brně (s finanční podporou nadace JaT) zajišťuje metodickou supervizi prezenčních kurzů v Ukrajinském centru v Brně (květen 2022-současnost), od března 2022 bylo pod její supervizí otevřeno přes 60 online integračních kurzů pro Ukrajince v ČR, kde vedle českých lektorů vyučují také ukrajinské lektorky ČC Kyjev žijící na Ukrajině.
E-mail: panchartkova@czech.cz

David Kroča, Hana Svobodová: Není čeština jako čeština. Příprava budoucích učitelů na výuku češtiny jako druhého/cizího jazyka na Pedagogické fakultě MU

Nejen vzhledem k současným geopolitickým okolnostem vzrůstá potřeba připravovat budoucí pedagogy na situace, kdy budou pracovat s jazykově heterogenní třídou. Zejména učitelé češtiny by měli umět reagovat na tento stav a poradit si ve třídě, v níž vedle sebe zasednou děti s neznalostí češtiny a děti, pro něž je čeština jazykem mateřským. Náš příspěvek nastiňuje přípravu budoucích učitelů češtiny jako mateřského jazyka a češtiny jako druhého/cizího jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Cílem zdejší katedry českého jazyka a literatury je inovovat přípravu budoucích vyučujících a rozvíjet jejich kompetence pro práci s jazykově (i kulturně) heterogenními skupinami, a to jak po stránce pedagogické a didaktické, tak také organizační, sociální a interkulturní. Vzhledem k uvedeným strategickým cílům vznikají nové formy přípravy budoucích pedagogů. Jednou z nových možností je tandemová výuka, při níž studující z brněnské katedry českého jazyka a literatury vyučují online studující bohemistiky na zahraničních univerzitách (Univerzita Greifswald). Další nabízenou aktivitou je stáž na zahraniční univerzitě, během níž se studující naší fakulty účastní přímé výuky jedinců s odlišným mateřským jazykem a participují na ní (Univerzita Regensburg). Mezi aktuálně připravované aktivity patří spolupráce při vzdělávání budoucích učitelů češtiny ze zahraničí, kteří budou v rámci své pedagogické praxe přijíždět na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a spolupracovat ve výuce češtiny jako druhého/cizího jazyka se studenty programu Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem. Na základě uvedených možností spolupráce se rozvíjí rovněž samotná tvorba studentů a za supervize akademických pracovníků katedry vzniká nová učebnice pro jedince s odlišným mateřským jazykem nazvaná Cestou necestou, která je určena pro teenagery. Tyto i další inovace výuky budoucích pedagogů směřují k tomu, aby si studující uvědomili odlišnosti výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka a češtiny jako jazyka mateřského, zároveň však chceme zdůraznit nutnost propojení běžné výuky s jazykovou přípravou jedinců s odlišným mateřským jazykem v heterogenní třídě.

Reference

• Svobodová, H., Tušková, J. M. (2018). Postupy a metody kritického myšlení ve výuce češtiny pro cizince. CASALC Review, 15-24.
• Svobodová, H. (2019). Das tschechische Märchen im Unterricht "Tschechisch als Fremdsprache". Junge Slavistik im Dialog VIII., Hamburg: Verlag Dr. Kováč, 185-194.
• Svobodová, H., Klímová, K. (2020). Ausgewählte Wörter, ihre Variationen und ihr Platz im Unterricht für tschechische Muttersprachler sowie im Unterricht Tschechisch als Fremdsprache. Junge Slavistik im Dialog IX., Hamburg: Verlag Dr. Kováč, 273-297.
• Kroča, D., Svobodová, H. (2021). Die Entwertung der Sprache in den Stücken von Václav Havel aus den 60er Jahren des 20. Jahrhunderts. Sprache und Diskurs. Specimina philologiae Slavicae 205, Berlin: Peter Lang, 97-102.
• Svobodová, H., Kurowski, M., Klímová, K. (2021). Complex Language Analysis as One of the Methods in Teaching Czech as a Foreign Language. Pedagogika, Praha: Univerzita Karlova, 602-607.

Doc. PhDr. David Kroča, Ph.D. – vedoucí katedry (KČJL PdF MU); řešitel projektu Rozvoj komunikačních kompetencí v jazykově heterogenních třídách; literární teoretik. Zabývá se teorií literatury, zejména teorií dramatu, genologií a interpretací literárního textu. Věnuje se literární teorii, literární kritice a současnému českému dramatu. Učí studenty využívat umělecký přednes jako jeden ze způsobů interpretace literárního díla. S tím souvisí jeho práce v porotách recitačních soutěží a divadelních přehlídek i činnost lektorská. Autorsky spolupracoval s Českým rozhlasem, Českou televizí a řadou periodik. Uvedené poznatky a zkušenosti využívá při přípravě budoucích učitelů nejen se zaměřením na žáky s OMJ.
E-mail: kroca@ped.muni.cz

Mgr. Hana Svobodová, Dr. phil. – odborná asistentka (KČJL PdF MU); lingvistka (vývoj jazyka, dialektologie), didaktička češtiny pro žáky s OMJ. Věnuje se problematice výuky českého jazyka pro cizince všech úrovní pokročilosti na PdF MU a FF MU. Od roku 2015 působí jako administrátorka, examinátorka a hodnotitelka Zkoušky z českého jazyka a reálií pro účely udělování státního občanství ČR na ÚJOP UK Praha a je členkou Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka. Od roku 2019 je zástupcem PdF v krajském metodickém kabinetu Český jazyk a literatura Národního pedagogického institutu ČR. V současné době působí v rámci Poradenského centra RMU jako fakultní poradce za PdF.
E-mail: svobodova.kcj@ped.muni.cz

Dana Hůlková Nývltová, Barbora Štindlová: Propojení oboru a jazyka ve výuce nerodilých mluvčích

Cílem velké části cizinců přicházejících do České republiky je uplatnění na trhu práce nebo studium vybraného oborového zaměření na vysoké škole. Klíčovým aspektem pro začlenění do pracovního či studijního procesu je znalost českého jazyka a také orientace v oboru, jemuž se jinojazyčný mluvčí chce věnovat. V příspěvku představíme možnosti propojování jazykové i oborové výuky reflektující dlouholeté zkušenosti s realizací přípravných kurzů ke studiu na vysoké škole, vzdělávacích programů pro lékaře a zdravotnický personál či rekvalifikačních kurzů. Představíme práci s adaptovanými i autentickými oborovými texty a pracovními listy, zmíníme principy osvojování oborové terminologie, výhody a úskalí výkladu vedeného bez zprostředkovacího jazyka a budeme prezentovat i možnosti oborově zaměřených učebnic češtiny pro nerodilé mluvčí.

Reference

• Bojovic, M. (2006) Teaching foreign languages for specific purposes: Teacher development. The proceedings of the 31st Annual Association of Teacher Education in Europe, 487-493.
• Dudley-Evans, T., & St. John, M. (1998). Developments in English for specific purposes: A multi-disciplinary approach. UK: Cambridge University Press.
• Hutchinson, T., Waters, A. (1992) English for Specific Purposes. Cambridge: Cambridge University Press.

Mgr. Barbora Štindlová, Ph.D, působí jako zástupkyně ředitelky ÚJOP UK, v letech 2003 až 2020 vyučovala také na katedře českého jazyka PedF TU v Liberci. Zabývá se metodikou češtiny jako cizího jazyka, především otázkami akvizice a výuky gramatiky. Podílela se na řadě projektů v oblasti češtiny jako cizího jazyka, např. na budování žákovského korpusu CZESL a Merlin, na vytváření metodiky nízkoprahových kurzů ČJC nebo na vývoji zkoušky z ČJ pro trvalý pobyt. Pravidelně vede odborné semináře pro lektory češtiny jako cizího jazyka, je (spolu)autorkou několika učebnic češtiny pro cizince a řady odborných statí týkajících se tématu ČJC.
E-mail: Barbora.Stindlova@ujop.cuni.cz

PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. je ředitelkou Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, který realizuje široké portfolio aktivitnv oblasti češtiny jako nemateřského jazyka ve výzkumné, praktické i teoretické rovině. Výukou, metodikou a výzkumem češtiny pro nerodilé mluvčí se zabývá přes dvacet let. V posledních letech se vedle výuky češtiny pro specifické účely a propojování výuky obecného a jazyka a konkrétního oborového zaměření věnuje především sylabu výuky jako strukturovanému nástroji pro efektivní učení, hodnocením učebnic čjc pomocí objektivních kritérií, cirkulárnímu výkladu pádů, možnostem literárního textu ve výuce, čtenářské gramotnosti pro rodilé i nerodilé mluvčí při recepci i v rámci samostatného projevu. Dlouhodobě spolupracuje také s českými školami v zahraničí zabývajícími se češtinou ve specifické situaci zahraničních Čechů a jejich potomků a s dalšími zahraničními pracovišti. Vyučuje metodiku češtiny jako cizího jazyka a pracuje v projektu mnohojazyčnosti na Univerzitě Karlově a v rámci aliance 4EU+.

Šárka Blažková Sršňová, Jiřina Kubištová: K výuce češtiny u zahraničních zubařů na 1. LF UK – pokus o model řízené imerze

V našem příspěvku se chceme podělit o zkušenosti s výukou češtiny jako cizího jazyka u zahraničních studentů (anglické paralelky) zubního lékařství na 1. LF UK. Tato výuka je náročná, intenzivní a opravdu „pro specifické účely“. Naši studenti nemají žádnou vstupní znalost češtiny před začátkem studia v ČR, čeština není jejich studijním jazykem, přesto skrze nebo spíše díky ní rozvíjejí a získávají odborné a praktické dovednosti. Již ve třetím semestru (ZS, 2. roč.) se v rámci studijního předmětu Orální chirurgie propedeutika – Oral Surgery Propaedeutics (SIS – B83118) setkávají s česky mluvícím pacientem. Předpokladem i cílem, a to ve všech klinických předmětech, je adekvátní, funkční, srozumitelná a důvěryhodná komunikace s pacienty při vyšetření, ošetření a zjišťování anamnestických dat.

Co (u)dělat, aby se tato zdánlivě nerealistická očekávání potkala se skutečností a výsledkem našeho snažení byl splnitelný řečový úkol? Pracujeme společně s vedením Stomatologické kliniky na vytvoření modelu osvojení češtiny pro zahraniční zubaře. Tento model, který představíme, charakterizují následující principy: fázovat a intenzifikovat učební tempo, důsledně simplifikovat jazykový input, řízeně imerzovat. Těšíme se na sdílení zkušeností a diskusi.

Reference

• https://en.lf1.cuni.cz/study-plans-for-academic-year-20192020-28-6-2021-144253
• Interní jazykový manuál - Fráze, slova, věty pro výuku českého jazyka studentů zubního lékařství pro studenty AZUB, SK + ÚDLCJ, 1LF UK
• https://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky
• https://www.lf1.cuni.cz/zubni-lekarstvi-v-ceske-republice-a-na-1-lf-uk-jak-si-stojime
• Seznam praktických výkonů v magisterském studijním programu ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ - List of practical procedures required for the Master´s Degree study-programme of DENTISTRY, interní materiál 1.LF UK
• https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cizinci-kteri-budou-chtit-lecit-zuby-ceskych-pacinetu-maji-m/r~ac3ccc46856a11e5b22d002590604f2e/
• https://www.tribune.cz/zdravotnictvi/cr-zprisnuje-podminky-pro-zubare-ze-zemi-mimo-eu/

PhDr. Šárka Blažková Sršňová, PhD., Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Autorka působí na Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků, od roku 2012 vede sekci živých jazyků. Kromě češtiny pro zahraniční studenty vyučuje také odborný anglický a německý jazyk u studentů lékařských i nelékařských oborů. V publikační činnosti se zaměřuje na otázky propojení jazykových a profesních kompetencí s důrazem na takové metody výuky, které maximálně využívají autentickou komunikaci v cílovém jazyce. Aktivně si některé metody učení se cizím jazykům zkouší sama na sobě.
E-mail: Sarka.Blazkova-Srsnova@lf1.cuni.cz

Mgr. Jiřina Kubištová, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Autorka má více než dvacetiletou zkušenost s výukou cizích jazyků na lékařských fakultách v Praze. Podílí se mimo jiné na utváření koncepce výuky jazyků pro obor zubního lékařství v obou paralelkách a participuje na organizaci jazykového tandemu studentů lékařské fakulty. Jazyková výuka a učení se jazykům je spolu se sportem její profesí i zálibou.
E-mail: jirina.kubistova@lf1.cuni.cz

Kateřina Garajová, Marie Hanzelková: Reflexe hybridní výuky v intenzivním kurzu češtiny pro cizince

Na Centru jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity probíhají již pátým rokem kurzy češtiny pro cizince - Intensive Czech for University Studies. Jak napovídá název, cílovou skupinou kurzu jsou zahraniční studenti, kteří se připravují ke studiu na českých vysokých školách. Kurz je dvousemestrální, výuka probíhá čtyři hodiny každý pracovní den, přičemž závěrečná zkouška z jazyka odpovídá úrovni B2 podle SERR. Ta je označována anglickým termínem Vantage a podle Popisů úrovní zběhlosti v češtině jako cizím jazyce MŠMT je uživatel v oblasti školství schopen ,,číst informační brožury vzdělávacích zařízení a jazykových škol a vyřídit přijímací formality; rozumět vyučovacímu, resp. vyučovanému jazyku a vyjadřovat se v něm jak při výuce; hovořit o studijních záležitostech, o studiu a výuce vůbec, o pomůckách a vybavení, společenském programu, ubytování, stravování v menzách; projednat zkoušky a zkušební termíny a (při)hlásit se na ně; číst pokyny pro zkoušky, zkušební zadání a otázky a řídit se jimi”.

Studenti by tedy po absolvování kurzu měli dosáhnout úrovně, která je obvykle vyžadována českými vysokými školami jako podmínka pro připuštění ke studiu v češtině. Součástí kurzu je také systém e-learningu, který má studentům pomoci s přípravou na oborové přijímací zkoušky z různých předmětů podle zaměření studia.

V následujícím příspěvku se chceme věnovat reflexi situace, ke které v kurzu došlo v akademickém roce 2022/2023, kdy se jedna ze dvou studijních skupin stala neplánovaně hybridní ve smyslu, v jakém ji chápe metodické doporučení MŠMT, tj. v učebně probíhá „pro jednu skupinu prezenční, pro druhou distanční výuka”. Jakožto lektorky, které vyučují v prezenční i hybridní skupině tedy máme možnost přímého srovnání práce a dynamiky výuky v obou skupinách, a to rovněž s ohledem na plánovanou výstupní úroveň B2.

Reference

• Brdička, B. (2020). Hybridní modely vzdělávání pro podzim 2020.
• Holub, J. a kol. (2005). Čeština jako cizí jazyk. Úroveň B2. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
• Kumar, A. (2012). Blended Learning in Higher Education:A Comprehensive Study. Proceeding of International Conference on Business Management & Information Systems.
• Lalima, Dangwal, K.L. (2017). Blended Learning: An Innovative Approach. Universal Journal of Educational Research 5(1): 129-136.

Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D. pracuje v současné době jako lektorka v Centru jazykového vzdělávání MU v intenzivním kurzu češtiny pro cizince a dalších jazykových kurzech, má dlouholetou zkušenost s výukou jazyků v soukromém sektoru i v univerzitním prostředí. Během své akademické kariéry se věnovala lingvistice italštiny a překladatelství.
E-mail: katerina.garajova@cjv.muni.cz

Mgr. Marie Hanzelková, Ph.D. pracuje v současné době jako lektorka v Centru jazykového vzdělávání MU v intenzivním kurzu češtiny pro cizince a dalších jazykových kurzech a jako odborná pracovnice na Ústavu českého jazyka, kde jsou předmětem jejího bádání kramářské písně.
E-mail: marie.hanzelkova@phil.muni.cz

Maria Možná: Vyučující češtiny pro specifické účely – odborník pouze ve svém oboru?

Vyučující jazyka pro specifické účely (jedná se nejen o češtinu, ale o jazyky všeobecně) musí kromě specifické odborné slovní zásoby do určité míry ovládat obor, pro který připravuje svoje studenty. Jednak proto, aby byl schopen zpracovat odpovídající studijní materiály, jednak proto, aby dokázal zhodnotit věcnou správnost jazykového projevu studenta, případně opravit zjevné nesrovnalosti.

Cílem mého příspěvku je ukázat, jak se výše uvedené projevuje ve výuce češtiny u budoucích lékařů-stomatologů. V hlavní části bude uvedeno několik konkrétních příkladů z výuky. Ukázky se budou týkat oborů protetika, záchovná stomatologie a maxilofaciální chirurgie.

Dále bych se chtěla dotknout problému, který představuje na jedné straně nutnost se soustředit především na výuku odborného jazyka, na straně druhé nedostatek času učit jazyk každodenního života. Z praxe je zřejmé, že se zahraniční lékaři ani medici v české nemocnici bez znalosti všeobecného jazyka neobejdou.

Reference

• Baumruková, I. (2019). Manuál stomatologie. Litomyšl: H.R.G. spol. s r.o.

Mgr. Maria Možná vystudovala obor čeština – polština na Filozofické fakultě MU, během mateřské dovolené si rozšířila vzdělání o obor dějepis na Pedagogické fakultě. Po studiu krátce pracovala v brněnské pobočce Ústavu pro jazyk český. Mezi lety 2014 a 2020 pracovala v IBM, učila češtinu na střední škole a vyučovala češtinu pro cizince na Mendelově univerzitě, v SOZE a v Centru pro cizince JMK. Soukromě se věnovala výuce polštiny. Od roku 2006 do současnosti (s pětiletou přestávkou) působí jako lektorka češtiny pro cizince v Centru jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
E-mail: maria.mozna@med.muni.cz

Petra Macurová: K výuce slovesného vidu

Je dobře známo, že k výkladu a výuce slovesného vidu je přistupováno různým způsobem. Obvykle však pro příslušné metody bývá příznačný zjednodušující přístup, a to jak vzhledem k tvoření vidových dvojic, tak k užívání dokonavého či nedokonavého vidu v kontextu. Je samozřejmé, že zorientovat se ve vidové problematice a uchopit ji zřetelně a srozumitelně, vůbec není snadné. Zmíněné nepříliš do hloubky směřující pojetí ovšem nepokládáme za šťastné, a to především jsou-li našimi studenty rodilí mluvčí neslovanských jazyků. V tomto příspěvku bychom rádi ukázali, že i studenti, v jejichž jazykovém systému kategorie aspektu chybí, mohou dané problematice dosti dobře porozumět, je-li jí věnována dostatečná pozornost. (Výklad se obvykle časově dotýká konce prvního ročníku na VŠ, přičemž úroveň studentů na začátku akademického roku je 0.)

Obdobně jako většina aspektologů považujeme vid za kategorii gramaticko-lexikální a jako k takové k ní přistupujeme – ve výuce věnujeme prostor jednak morfologii vidu, jednak vztahu vidu a času. Studenti se tedy nejprve učí vidové dvojice tvořit a zabývají se užíváním perfektiv a imperfektiv v prézentu. Následně je věnována pozornost vyjadřování budoucího času a užívání dokonavých a nedokonavých sloves, v neposlední řadě se studenti zaměřují na užívání vidu v minulém čase. Procvičování slovesného vidu pak také logicky začíná cvičeními spíše „technického“ rázu, po nichž se ihned přechází ke cvičením orientovaným na užití toho či onoho aspektu v přítomném, budoucím a minulém čase v (a)typických kontextech. Studenti se v jednotlivých cvičeních učí všímat si např. budoucího a mimočasového významu, opakování děje, trvání události v čase, událostí opakovaných a jednotlivých, výskytu určitých adverbií, řetězce událostí, a také dalších zvláštních případů. Ačkoliv takový přístup není běžný, fenoménu vidu věnujeme nemalou pozornost, přičemž praxe ukazuje, že tento způsob pomohl porozumět užívání perfektivních a imperfektivních sloves i studentům se spíše průměrným jazykovým talentem.

Shrnujeme zde, jak je slovesný vid popsán ve třech lekcích učebnici češtiny pro italské rodilé mluvčí, již používáme (výkladu aspektu předchází lekce věnovaná minulému času): (i) tvoření vidových dvojic (prefixace, sufixace, neprefigovaná slovesa, imperfektiva tantum) + funkce slovesného vidu v prézentu; (ii) opisné futurum + vyjadřování futura (prézens perfektivního slovesa, opisné futurum, prézens imperfektivního slovesa); (iii) funkce slovesného vidu v minulém čase.

Reference

• Casadei, L. – Esvan, F. – Macurová, P. (2017) Corso di lingua ceca. Milano, Hoepli.
• Kopečný, F. (1962) Slovesný vid v češtině. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd.
• Esvan, F. (2019) “L’aspetto verbale.” In: F. Esvan, A. M. Perissutti e A. Trovesi: Grammatica ceca. Milano, Hoepli.
• Macurová, P. (2022) Esercizi di lingua ceca. Volume 1. Livelli A1-A2. Cvičení z českého jazyka. Díl 1. Úroveň A1-A2. Limena, libreriauniversitaria.it edizioni.
• Macurová, P. (v tisku) Esercizi di lingua ceca. Volume 2. Livelli B1-B2. Cvičení z českého jazyka. Díl 2. Úroveň B1-B2. Limena, libreriauniversitaria.it edizioni.

Petra Macurová vyučuje český jazyk na univerzitě L’Orientale v Neapoli. Absolvovala doktorské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, s výukou češtiny v Itálii má více než 10letou praxi. Její hlavní odborné zájmy spadají do oblasti textové lingvistiky, především v rámci srovnávací analýzy českého a italského jazyka. Zabývá se také audiovizuálním překladem. Je spoluautorkou učebnice češtiny pro italofonní studenty a autorkou cvičebnice českého jazyka, již lze považovat za rozšíření zmíněné učebnice.
E-mail: petra@macurova.net

Silvie Převrátilová, Kateřina Šormová: Didaktické průsečíky mezi češtinou jako prvním a druhým jazykem

Cesta k úspěšné kariéře začíná pro děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ) dávno předtím, než o ní začnou přemýšlet. Úspěšné zapojení do vzdělávacího systému vyžaduje jazykovou vybavenost jak v rovině komunikační kompetence (Van Ek, 1993), tak v rovině nutné zvládnutí obsahu učiva v souladu s požadovanými výstupy rámcových vzdělávacích programů. Učitelé i žáci pak stojí před dvojí výzvou, a to dorozumět se v rámci komunikace ve třídě a zároveň zvládnout učivo daného předmětu. Příspěvek se zaměřuje na výuku češtiny jako mateřského i cizího/druhého jazyka a jejich propojení. V první části představí autorky nové učebnice češtiny jako druhého jazyka pro žáky 2. stupně ZŠ Paráda! Učíme se česky (Převrátilová a kol., 2022) inovativní didaktické postupy, s nimiž se v učebnici pracuje: jde zejména o prvky CLIL (Content Language Integrated Learning), jehož využití pozitivně ovlivňuje mj. také motivaci k učení se cílovému jazyku (Buckingham et al., 2022), a prezentaci gramatického učiva předmětu český jazyk, která při výuce češtiny jako druhého jazyka vyvolává řadu otázek. V druhé části příspěvku se autorky zaměří na obecné otázky didaktiky mateřského a druhého jazyka v dnešním světě, problematiku kurikulárních materiálů, učebnic a dalších didaktických nástrojů, na otázky redukce učiva a na cíle výuky češtiny v oblasti mateřského jazyka i v oblasti druhého jazyka. Východiska pro své uvažování nacházejí v didaktikách cizích jazyků a v kognitivně komunikačním principu výuky mateřského jazyka (Štěpáník, 2018, Wodak, 2012). Zamyšlení nad styčnými body mezi češtinou jako mateřským a druhým jazykem se může stát se zdrojem inspirace jak učitelům, tak autorům učebnic či učebních plánů.

Reference

• Buckingham, L. R., Fernández Álvarez, M., & Halbach, A. (2022). Differences between CLIL and non-CLIL students: motivation, autonomy and identity. Journal of multilingual and multicultural development, 1-15. https://doi.org/10.1080/01434632.2022.2102641
• Ek, J. A. van (1993). Objectives for foreign language learning. Volume II. Council of Europe.
• Převrátilová, S., Bulejčíková, P., Dvorská, V., Šormová, K., Švíbková, Z. (2022). Paráda! Učíme se česky. FF UK.
• Štěpáník, S. (2018/19). Kognitivně-komunikační princip jako základní východisko výuky českého jazyka. Český jazyk a literatura. 69 (5), 214-223.
• Wodak, R., Krzyżanowski, M., & Forchtner, B. (2012). The interplay of language ideologies and contextual cues in multilingual interactions: Language choice and codeswitching in European Union organizations. Language in Society, 41(3), 157–186.

Silvie Převrátilová je odbornou asistentkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty UK. Vyučuje češtinu jako cizí jazyk pro zahraniční studenty na UK, podílí se na tvorbě učebnic a doplňkových výukových materiálů. Je spoluautorkou edice Adaptovaná česká próza, pracovních sešitů Česky krok za krokem 1 a 2 (2016 a 2017) a učebnice češtiny jako druhého jazyka pro žáky 2. stupně ZŠ Paráda! Učíme se česky (2022). Aktivně se podílí na činnosti Platformy didaktiků FF UK. Jejími hlavními výzkumnými zájmy jsou motivace ve výuce cizích jazyků, vícejazyčnost a profesní rozvoj učitelů.
E-mail: Silvie.Prevratilova@ff.cuni.cz

Kateřina Šormová je odbornou asistentkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty UK. Zabývá se aplikovanou lingvistikou, zejména čtením s porozuměním, jazykovým testováním a sebehodnocením a akvizičními korpusy češtiny. Je spoluautorkou učebnicové řady Čítanek nové generace nakladatelství Fraus a učebnice Paráda! Učíme se česky (2022). Na FF UK spoluzaložila Platformu didaktiků, zaměřuje se na roli pedagogické praxe v přípravě budoucích učitelů. Spolupodílela se na tvorbě kurikula češtiny jako druhého jazyka a sebehodnotících deskriptorů pro češtinu jako druhý jazyk.
E-mail: katerina.sormova@ff.cuni.cz

Madita Binder: Pohled studentů na jazykový tandem

V mojí prezentaci budeme sledovat jazykový tandem z pohledu studentky. Naučit se nový jazyk a současně studovat medicínu je obtížné, ale myslím, že nabídka jazykového tandemu je dobrá možnost pro studenty naučit se česky. Kromě toho máme kontakt se studenty z dalších zemí a taky získáme nové kamarády.

Jazykový tandem jsem už dělala čtyřikrát. Poprvé jsem tento nepovinný předmět měla na podzim 2019, pak během covidu online a teď v jarním semestru 2023 mám tandem znovu. Pokaždé byl můj tandemový partner jiný.

Všeobecně, moje zkušenosti s tandemem jsou moc smíšené. Myslím, že je to dobrá možnost spojit české a mezinárodní studenty. Mluvení je nejtěžší a nejdůležitější část učení se novému jazyku. Možnost účastnit se jazykového tandemu může pomáhat studentům překonat problémy jako strach z mluvení a dát studentům partnery pro procvičování cizích jazyků. Jazykový tandem poskytuje neformální atmosféru, v které studenti mohou mluvit o situacích každodenního života.

Ve svém příspěvku budu mluvit o tom, jak jsem se seznámila s novými kamarády a s kulturou země, v které teď bydlím, a také o učení se novému jazyku. Budu se rovněž zabývat pracovními listy a pokrokem, který studenti mohou udělat díky tandemu.

Reference

• Rešková, Ivana. Tandemová výuka jako nástroj jazykové a interkulturní komunikace. Mezinárodní konference Současné výzvy ve výuce a testování cizích jazyků včetně češtiny pro cizince, 2018.
• Předměty Language Tandem I a Language Tandem II. Dostupné na: Záznamník učitele (muni.cz).
• Wolff, Jürgen. Ein TANDEM für jede Gelegenheit ? Sprachlernen in verschiedenen Begegnungssituationen. Die Neueren Sprachen, ročník 1993, číslo 4, s. 374-385. Dostupné na: https://tandemcity.info/wp-content/uploads/2018/05/9-Tandem-f%C3%BCr-jede-Gelegenheit-D.pdf.

Madita Katharina Binder pochází z Německa. Je studentka 5. ročníku všeobecného lékařství v anglickém programu na LF MU. V rámci středoškolského studia byla v roce 2014 na Novém Zélandu v Otumoetai College, Tauranga. Když nestuduje medicínu, navštěvuje několik kurzů češtiny, protože v budoucnu chce žít a pracovat v České republice. Kromě metalu má ráda cestování a poznávání různých kultur.
E-mail: maditabinder@onlinehome.de

Eva Punčochářová, Petra Stejskalová: Odborná čeština pro ukrajinské studenty na Ekonomicko-správní fakultě MU

V akademickém roce 2022/2023 zahájila na Ekonomicko-správní fakultě MU studium početná skupina ukrajinských studentů. Většina z nich měla za sebou několikaměsíční intenzivní kurz češtiny bez odborného zaměření, který měl ambici přivést studenty na úroveň B2. Již během podzimního semestru 2022 se však ukázalo, že někteří studenti nemají dostatečné základy jazyka, aby bez potíží zvládli výuku odborných předmětů v češtině, a potřebují navazující jazykový kurz, který jim při studiu pomůže. Oddělení CJV na ESF bylo požádáno o vytvoření takového kurzu. Při přípravě jsme konzultovaly náplň kurzu s vyučujícími odborných kateder, jejichž postřehy a návrhy jsme vzaly v potaz při vytváření sylabu kurzu. V našem příspěvku představíme genezi a reálný průběh kurzu Odborná čeština pro ekonomy, který byl ušit ukrajinským studentům Ekonomicko-správní fakulty na míru.

Reference

• Boccou Kestřánková, Marie, Kateřina Hlínová, Pavel Pečený a Dagmar Štěpánková. Čeština pro cizince: úroveň B2. 2., aktualizované vydání. Brno: Edika, 2020. ISBN 978-80-266-1670-2.
• Remediosová, Helena a Elga Čechová. Čeština pro ekonomy: nástavbový kurz češtiny pro cizince. 2., upravené vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2376-4.

Eva Punčochářová je lektorka Centra jazykového vzdělávání na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde od roku 2007 učí obchodní angličtinu, prezentační dovednosti a v jarním semestru roku 2023 i češtinu. Češtinu pro cizince začala učit v roce 2006 v kurzech pro začátečníky, které JAMU a později také MU organizovaly pro přijíždějící studenty programu Erasmus. Praxi ve výuce češtiny pro vyšší úrovně pak získala v kurzech organizovaných mimo univerzitní prostředí. Vedle výuky se také zabývá tvorbou testů pro jazykové testování.
E-mail: puncocharova@econ.muni.cz

Petra Stejskalová je lektorka Centra jazykového vzdělávání na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2007 zde vyučuje odbornou angličtinu a od roku 2021 také češtinu pro cizince. S výukou češtiny začala v roce 2004. Z počátku učila studenty přijíždějící do ČR v rámci projektu Erasmus, později několik let vytvářela a vyučovala kurz češtiny pro zubní lékařství na Lékařské fakultě MU, v posledním roce učila v intenzivních kurzech češtiny pro ukrajinské studenty. E-Kromě výuky se zabývá i jazykovým testováním.
E-mail: petra.stejskalova@econ.muni.cz

Zuzana Muchová: Výuka češtiny za hranicemi České republiky

Možnost nahlédnout do světa výuky češtiny mimo hranice ČR, kde je jazykem úředním, je více než zajímavou. Typickým místem, kde se s výukou češtiny v zahraničí setkáváme, jsou zahraniční bohemistiky, které najdeme nejen v Evropě, ale mimo ni (Egypt, Indie, Čína, Tchaj-wan). Výuka na zahraničních bohemistikách má již dlouholetou tradici, i když na každé univerzitě probíhá výuka češtiny v trochu jiné podobě (samostatná katedra, lektorát českého jazyka). Je logické, že se zájem o češtinu v proudu času mění, některé tradiční bohemistiky zanikly, nové naopak vznikají. Na některých univerzitách či vysokých školách se čeština vyučuje také jako výběrový předmět, většinou spojený se Středoevropskými studii, která se aktuálně těší velké oblibě. Zajímavým je také srovnání, jak rozdílně je výuka češtiny na jednotlivých pracovištích koncipována a realizována, ať už se to týká hodinové dotace, skladby předmětů či personálního obsazení. Kromě univerzit se z jazykovými kurzy češtiny můžeme setkat v Českých centrech, která zájemcům o češtinu nabízejí nejen večerní či letní kurzy, ale i bohaté zázemí v podobě knihoven, filmových projekcí, aktuálně on-line přednášek o češtině či, ve spolupráci s testovacím centrem UJOP UK, konání jazykových zkoušek. S rostoucími možnostmi pracovat a žít v zahraničí jde v ruku v ruce i rostoucí počet Českých škol a Českých škol bez hranic, popřípadě i snaha o výuku těch nejmenších, např. v české školičce v Boloni. Čeština je ale také mateřským jazykem Čechů, myšleno tedy Čechů žijících v krajanských komunitách, které najdeme opravdu po celém světě. Český jazyk zde zůstává poutem s českým národem, kulturou a tradicemi, proto má výuka češtiny svá výrazná specifika a je zcela odlišnou od výuky univerzitní. Příspěvek si klade za cíl bližší seznámení s různými místy, kde se čeština v zahraničí vyučuje, a chce ukázat, jak se skladba a počet zájemců o studium češtiny mění, jaké jsou jejich požadavky, preference a očekávání.

Reference

• Dobiáš D. (2022). Bohemicum na Univerzitě v Řezně. Rozhovor s prof. Markem Nekulou. Krajiny češtiny, Praha: DZS, 48-51.
• Dobiáš D. a kol. (2010). Univerzitní výuka mimo Evropu. Krajiny češtiny, Praha: DZS, 4-7
• Malečková K. (2020). Čeština jako druhý jazyk a cizí jazyk ve Francii. Sborník učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), Praha: Akropolis, 105-115
• Pýchová S., Šafarčíková L., Vlachová O. (2009). Učitelé u krajanských komunit a lektoři českého jazyka a literatury v zahraničí v roce 2009. Krajiny češtiny, Praha: DZS, 5-8.
• Tölgyesi T. (2016). Výuka českého jazyka v Maďarsku. Sborník „Od počátků k současnosti (1955-2015)“. 60 let bohemistiky na ELTE, Budapest: ELTE BTK Szláv filológiai tanszék, 329-334.

Zuzana Muchová ukončila magisterský studijní program Český jazyk a literatura a historie na FF MU Brno. Od roku 2009 pracuje jako lektorka češtiny na zahraničích bohemistikách, a to na Università degli studi di Padova a na Univerzitě Eötvöse Loránda v Budapešti, kde dlouhodobě spolupracovala s Českým centrem a ECL jazykovým centrem při ELTE. Aktuálně učí na FF UL v Lublani. V letech 2021-2022 spolupracovala s CJV MU Brno, kde se kromě výuky podílela na tvorbě testů. Dlouhodobě spolupracuje s Kabinetem češtiny pro cizince FF MU Brno, s VTC UJOP UK Praha (administrátor, examinátor a hodnotitel ZKOBČ) a s NPI Praha.
E-mail: zuzana.muchova@gmail.com

Pavlína Vondráčková: Výuka češtiny a českých reálií na Lisabonské univerzitě

Lisabonská univerzita nebo také Univerzita v Lisabonu (Universidade de Lisboa) je doposud jedinou veřejnou vzdělávací institucí v Portugalsku, kde je možné studovat český jazyk a českou kulturu. Výuku češtiny na Lisabonské univerzitě zajišťuje Lektorát českého jazyka a literatury, který je součástí Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Čeština se na Filozofické fakultě (Faculdade de Letras) Lisabonské univerzity vyučuje od konce 90. let minulého století (Hristovsky, 2020). Přestože v Portugalsku chybí historická tradice zájmu o český jazyk a kulturu, každý rok se do kurzů hlásí noví studenti, kteří se chtějí češtinu naučit, např. v akademickém roce 2021/2022 studovalo češtinu 24 studentů, v letošním akademickém roce se počet zvýšil na 29. Největší skupinu tvoří studenti v tzv. volných kurzech (Cursos Livres), které jsou otevřeny pro všechny studenty Lisabonské univerzity a také pro zájemce z řad veřejnosti. Hlavním cílem lektorátu je nejen udržovat relativně vysoký počet studentů, ale i šířit povědomí o České republice, jejím jazyku, kultuře a možnosti studia češtiny na Lisabonské univerzitě.

Kromě představení lektorátu se tento příspěvek věnuje také prezentaci výsledků dotazníkového šetření, který byl realizován na jaře roku 2023. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou postoje portugalských studentů k České republice a českým reáliím, a co je z oblasti reálií zajímá nejvíce. Jak potvrzují mnohé studie (např. Roubalová, 2006; Byram, 1989 aj.), reálie hrají ve výuce cizích jazyků významnou roli a mohou být jedním z motivačních podnětů ke studiu cizího jazyka. Pro měření postojů využíváme Likertovu škálu, která obsahuje 16 tematických okruhů z reálií. Tyto kategorie byly stanoveny na základě klasifikace témat Byrama (1993), ale též na základě vlastních zkušeností s výukou portugalských studentů. Součástí dotazníku jsou také otázky, pomocí nichž jsme zjišťovali motivaci studentů ke studiu češtiny.

Výzkum doposud ukázal, že postoj studentů k České republice je většinou velmi kladný. Pouze obtížnost jazyka či ne příliš zdravá česká kuchyně díla patřily k negativním reakcím. Na základě těchto výsledků chceme do výuky zařazovat prezentace a aktivity na témata, která se zdají být pro Portugalce nejatraktivnějšími.

Reference

• Almeida, A. (2019). Závěrečná zpráva o působení lektorky. [online]. Cit. 2023-04-21. https://www.dzs.cz/program/program-podpory-ceskeho-kulturniho-dedictvi-v-zahranici#zaverecne-zpravy-lektoru
• Byram, M. (1989). Cultural studies in foreign language education. Cleveland, England: Multilingual Matters.
• Byram, M. (1993). Germany. Its representation in textbook for teaching German in Great Britain. Frankfurt a. M.: Diesterweg.
• Hlínová, K. (2008). Vnímání češtiny a českého prostředí cizojazyčnými mluvčími. Češtinář, s. 73-87.
• Hristovsky, G. (2021). Window on Slavic Studies in Lisbon. Guide to Research and Teaching. [online]. Cit. 2023-04-20. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13617427.2021.1919824
• Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Prague, Czech Republic: Grada Publishing.
• Roubalová, E. (2006): Výuka reálií – neodmyslitelná součást cizojazyčné výuky. Bohemistyka, 2006, s. 193−198. SERR: Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2006). Olomouc: UPOL.
• Škodová, S. & Hrdlička, M. (2018). Čeština jako cizí jazyk v průsečíku pohledů. Praha, FF UK.
• Vondráčková, P. (2022). Závěrečná zpráva o působení lektorky. [online]. Cit. 2023-04-21.
• https://www.dzs.cz/program/program-podpory-ceskeho-kulturniho-dedictvi-v-zahranici#zaverecne-zpravy-lektoru

Mgr. Pavlína Vondráčková je v současnosti studentkou doktorského programu Didaktika konkrétního jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Výuce češtiny pro cizince se věnuje od roku 2014, kdy po ukončení magisterského studia začala pracovat jako lektorka v Ústavu odborné a jazykové přípravy Univerzity Karlovy. Od roku 2017 vyučuje na LŠSS v Praze a v programu Česká studia. V akademickém roce 2018/2019 působila jako lektorka na Šanghajské univerzitě mezinárodních studií v Číně a od akademického roku 2021/2022 vyučuje český jazyk, českou literaturu a reálie na Lisabonské univerzitě v Portugalsku. Zabývá se také tvorbou testů pro zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt a tvorbou výukových materiálů se zaměřením na prezentaci českých reálií.
E-mail: Pavlina.Vondrackova@ff.cuni.cz

Jana Kovářová: Útvary administrativního stylu v textech žáků s ruským mateřským jazykem ve srovnání s texty žáků s českým mateřským jazykem

Příspěvek se věnuje vysoce aktuální problematice výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků s odlišným mateřským jazykem. Představíme výsledky výzkumného šetření zaměřeného na písemné projevy adolescentů s ruským mateřským jazykem a zároveň na základě předložených zjištění navrhneme teoretická východiska a možnosti didaktického řešení výuky. Ke zkoumání jsme si zvolili vybrané útvary administrativního stylu. V rámci výzkumného šetření jsme srovnávali texty psané žáky s českým mateřským jazykem a texty psané žáky s ruským mateřským jazykem, které jsme z pozice funkční stylistiky analyzovali po jednotlivých jazykových plánech. Na základě provedené analýzy identifikujeme konkrétní jazykové oblasti, v nichž žáci s ruským mateřským jazykem potřebují speciální podporu. Dále představíme koncept tzv. žánrového přístupu k výuce psaní (genre-based approach), který není v českém prostředí obecně známý, a metodu malých žánrových korpusů. Obojí nám slouží jako teoretická opora pro konkrétní lingvodidaktická doporučení, jež navrhujeme implementovat do výuky komunikační výchovy a slohu, a to nejen u žáků s ruským, potažmo jiným mateřským jazykem, ale i u rodilých mluvčích.

Reference

• Bozděchová, Ivana, 2015. Korespondence v češtině: příručka pro cizince. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-246-2940-7.
• Brčáková, Dagmar, 2002. Sorok kovarnych voprosov češskoj grammatiki. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0357-8.
• Henry, Alex a Robert L. Roseberry, 2001. Using a small corpus to obtain data for teaching a genre. In: Mohsen Ghadesssy, Alex Henry a Robert L. Roseberry, eds. Small Corpus Studies and ELT : Theory and Practice. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co. s. 93–133. ISBN 90-272-2275-4.
• Hyland, Ken, 2007. Genre pedagogy: Language, literacy and L2 writing instruction. Journal of Second Language Writing [online]. roč. 16, č. 3, s. 148–164 [cit. 2023-03-09]. ISSN 1873-1422. Dostupné z: doi: 10.1016/j.jslw.2007.07.005.

Mgr. Jana Kovářová, Ph.D. působí na katedře humanitních věd a jazyků Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde vyučuje češtinu pro cizince, rétoriku a odborně zaměřený anglický jazyk a zároveň zde v současnosti zastává funkci vedoucí katedry. Odborně se věnuje především didaktice češtiny jako cizího/druhého jazyka a jazykové přípravě cizojazyčných studentů ke studiu v českém jazyce, tj. zabývá se porozuměním odbornému textu a písemnou i ústní produkcí akademicky či profesně orientovaných textů.
E-mail: jana.kovarova@fjfi.cvut.cz

Žaneta Pixová: Specifičnost překladu právní češtiny v soudních rozhodnutích

Prezentace se bude věnovat specifičnosti právní češtiny v soudních rozhodnutích. Soudní rozhodnutí tvoří významnou součást práva, mnohdy plní roli vzoru rozhodování soudu v dané oblasti a mohou měnit průběh či výsledek jednotlivých řízení. Písemné vyhotovení soudního rozhodnutí tak vyžaduje nejen odborné znalosti o právu a jeho fungování v rámci jednotlivého státu a v rámci Evropské unie, ale i exaktní práci s jazykem, která je zapotřebí pro dosažení jednotné singulární interpretace (Kořenský a kol., 1999)

Největší prostor pro zkoumání specifičností překladu právní češtiny nabízí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Volně dostupným zdrojem pro jejich výzkum jsou dvě databáze – Databáze vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (Justice, 2023) a databáze EUR-Lex (EUR-Lex, 2023). První obsahuje především úřední překlady rozsudků Soudu vydaných ve věcech proti České republice do českého jazyka, druhá zahrnuje oficiální právní dokumenty Evropské unie, dostupné ve všech národních jazykových mutacích a umožňuje vzájemné srovnávání až 24 úředních jazyků EU.

Právní texty se staly předmětem kontrastivního zkoumání již v minulosti například v projektu Kontrastivní zkoumání věcných textů (2002–2004), v rámci bilaterální konfrontace (ve smyslu cizojazyčný kontra český text) je možné pracovat se vzájemným překladem mezi jazyky či překladem z jednoho společného zdroje (Krčmová2022).

Ne vždy však jde o překlad. Jazykové verze vznikají někdy souběžně, jindy s výpomocí v oblasti překladu terminologie z již existujících jazykových verzí, setkat se můžeme i s kompilátem z různojazyčných dokumentů. Jedná se však o jazykové protějšky, které mají rovnoprávný status a je na ně kladen stejný požadavek jednoznačnosti a vhodnosti (Nováková, 2019).

Při překladu se hodnotí nejenom funkčnost užitého jazykového obratu, ale je třeba respektovat i další požadavky vyplývající z charakteristických rysů tohoto stylového útvaru. V minulých dobách soudní řeči patřily k vrcholným útvarům rétorického stylu, samozřejmý pro ně byl vysoký jazykový styl a množství rétorických figur. Odpovídající jazyková úroveň a specifické rétorické figury či tropy jsou mu však vlastní stále.

Reference

• EUR-Lex. Přístup k právu Evropské unie. Available online: https://eur-lex.europa.eu/homepage.html
• Justice. Databáze vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. . Available online: http://eslp.justice.cz/
• Kořenský, J., Cvrček, F., Novák, F. (1999). Juristická a lingvistická analýza právních textů (právněinformatický přístup). Praha: Academia.
• Krčmová, M. (2022). Kontrastivní studium věcných textů. GA405/02/0349. Available online: https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/1295
• Nováková, E. (2019): Využití kontrastivní analýzy v kritice překladu na příkladu textů Evropské unie. Studie z aplikované lingvistiky. Available online: https://studiezaplikovanelingvistiky.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/19/2019/10/Eva_Novakova_26-51.pd

Ing. Mgr. Žaneta Pixová je doktorandka na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy. Věnuje se oboru Český jazyk, profesně se zaměřuje na právnickou češtinu a frazeologii. Ve své disertační práci se zabývá jazykem a stylem soudních rozhodnutí. Publikuje příspěvky z oblasti právní lingvistiky v odborných publikacích a na konferencích (Metamorfózy práva ve střední Evropě, Naděje právní vědy, Korpusová lingvistika Praha), nebo formou open-access (youtube.com série – Kruh moderních filologů). V rámci lektorské činnosti vede individuální i skupinové kurzy českého jazyka.
E-mail: zanetapixova@email.cz

Kristina Pellarová, Barbora Mazúrková, Edita Frantesová: Představení elektronické učebnice češtiny „Můj semestr v Česku“ vytvořené pro výuku zahraničních studentů na FSV UK (úroveň A1/A2)

Rády bychom představily elektronickou učebnici, která vznikla v rámci projektu „Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance pro potřeby trhu práce“ (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002362) a která je od ledna 2023 k dispozici široké veřejnosti na našich fakultních stránkách Czech for foreigners textbook | Fakulta sociálních věd UK (cuni.cz)

Učebnice je určena primárně vysokoškolským studentům. Obsahuje 14 tematických celků, jejichž součástí jsou i výuková videa a poslechy, ve kterých se odráží život zahraničního studenta, který přijíždí studovat na jeden semestr do Prahy. Chtěly jsme vytvořit takový učební materiál, který by pro současného studenta byl co nejatraktivnější, a proto jsme v ní využily formáty, které jsou pro ně v dnešním světě běžné – blogy, komiks, videa, vlogy atd. Díky videím se studenti seznámí s množstvím reálných situací, které by nebylo možné ve třídě nasimulovat. Videa přinášejí studentům poznávání jazykových struktur a komunikačních strategií, sociokulturního kontextu a v omezené míře i společenských pravidel, konvencí a norem, a slouží k nácviku produkce mluvených projevů a jazykových struktur. Naším cílem bylo vytvořit jazykový materiál, který bude po všech stránkách co nejautentičtější – a to jak na úrovni jazyka, tak i zobrazovaných situací (témat lekcí), které hlavní postava prožívá. Věříme, že právě díky hlavní postavě, s níž se budou moci studenti snadno ztotožnit, i díky obsahu učebnice a její formě přinese tento výukový materiál studentům nejen motivaci a inspiraci, ale i zábavnou formu, jak si osvojit nové znalosti.

Na stránkách je k dispozici nejen elektronická učebnice, výuková videa a poslechy, ale i manuál pro učitele s plány jednotlivých lekcí a popisem aktivit. Součástí prezentace může být i v případě zájmu popis procesu vytváření této učebnice a úskalí (doporučení pro potenciální budoucí tvůrce), která s sebou přinesla tvorba výukových videí.

Kristina Pellarová je lektorka češtiny pro cizince na FSV UK. Výukou češtiny jako druhého či cizího jazyka se zabývá již 20 let. Působila jako lektorka a metodička také v Centru pro integraci cizinců, vytvářela výukové materiály pro METU, o.p.s., a podílela se na tvorbě scénářů k výukovým videím a pracovních listů určených pro zkoušku z českého jazyka k trvalému pobytu (Národní pedagogický institut).
E-mail: kristina.pellarova@fsv.cuni.cz

Barbora Mazúrková je lektorka češtiny pro cizince na FSV UK. Výukou češtiny jako druhého či cizího jazyka se zabývá již 15 let. Působila v jazykové poradně AV ČR. Spoluvytvořila jazykovou hru Ypsilonie, která je určena pro děti 1. stupně ZŠ a hravou formou slouží k osvojení vyjmenovaných slov.
E-mail: barbora.mazurkova@fsv.cuni.cz

Edita Frantesová – lektorka češtiny pro cizince na FSV UK. Výukou češtiny jako druhého či cizího jazyka se zabývá již 20 let.
E-mail: frantesova@fsv.cuni.cz

Barbora Štindlová: Kriteriální hodnocení učebnic češtiny pro cizince

Role učebnice v rámci jazykové výuky je zcela zásadní. Učebnice ovlivňuje celý výukový proces: je klíčovým zdrojem výkladových materiálů, zásobníkem aktivit, učebním plánem odrážejícím stanovené cíle výuky, je důležitou podporou pro začínající i zkušené učitele a je také výraznou složkou vlastního procesu učení na straně studenta. Volba učebnice a schopnost vyučujících výukové materiály kriticky hodnotit je tedy podstatným momentem učitelské praxe, který je zároveň ovlivněn množstvím interních i externích faktorů. Pro češtinu jako cizí/druhý jazyk existuje řada výukových materiálů a dostupné učebnice se různí na mnoha rovinách: v metodě výkladu jazykových jevů, v typologii cvičení, ve způsobu rozvíjení jednotlivých řečových dovedností, v grafické podpoře i vlastním obsahu textů. Cílem příspěvku je představit relevantní a kontextově vhodná evaluační kritéria, jejichž aplikace může na jedné straně pomoci uživatelům zhodnotit výukový materiál a porozumět jeho potenciálu i omezením, na straně druhé podpořit i autory učebnic při plánování a tvorbě.

Reference

• Cunningsworth, A. (1995) Choosing Your Coursebook. Oxford: Macmillan.
• Greger, D. (2004): Učebnice jako realizační scénář kurikula. In Walterová, E. a kol.: Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, s. 261–271.
• Heinemann. Grant, N. (1987) Making the Most of Your Textbook. New York & London: Longman.
• Maňák, J., Klapko, D., eds. (2006) Učebnice pod lupou. Brno: Paido.
• Valverde, G. A., Bianchi, L. J., Wolfe, R. G., Schmidt, W. H., Houang, R. T. (2002) According to the Book. Dordrecht: Kluwer academic publishers.

Mgr. Barbora Štindlová, Ph.D. působí jako zástupkyně ředitelky ÚJOP UK, v letech 2003 až 2020 vyučovala také na katedře českého jazyka PedF TU v Liberci. Zabývá se metodikou češtiny jako cizího jazyka, především otázkami akvizice a výuky gramatiky. Podílela se na řadě projektů v oblasti češtiny jako cizího jazyka, např. na budování žákovského korpusu CZESL a Merlin, na vytváření metodiky nízkoprahových kurzů ČJC nebo na vývoji zkoušky z ČJ pro trvalý pobyt. Pravidelně vede odborné semináře pro lektory češtiny jako cizího jazyka, je (spolu)autorkou několika učebnic češtiny pro cizince a řady odborných statí týkajících se tématu ČJC.
E-mail: Barbora.Stindlova@ujop.cuni.cz

Alicja Leix: Puberta nemá pas. Interkulturní a plurilingvní kompetence očima školního psychologa

Pedagogická či psychologická diagnostika je nedílnou součástí procesu vzdělávání. Správně provedená může zásadně usnadnit život žákovi/studentovi a jeho blízkým. A když se to nepodaří? Horší, než následky nesprávně provedené diagnostiky jsou už jen následky toho, že se o ni nikdo ani nepokusil.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak probíhá psychologická či pedagogická diagnostika žáka či studenta – cizince v České republice?

Běžný psycholog pracující v českém školství a) je Čech, b) plynule mluví pouze česky. Pokud mluví nějakým dalším jazykem, zřídkakdy to bývá na takové úrovni, aby si dovolil v tomto cizím jazyce diskutovat o meandrech aktuální nálady toho, kdo překročí práh jeho kabinetu. Nebo aby mohl svobodně pracovat s cizojazyčnými dokumenty, což je vlastně práce pro soudního tlumočníka. Takový psycholog se k práci s cizinci většinou moc nehrne a těžko se mu můžeme divit. Na druhou stranu oni sami také k němu zřídkakdy zavítají dobrovolně. Otevírat duši před cizím člověkem je těžké samo o sobě, a s jazykovou úrovní např. A2 je to takřka nemožné. Orientace ve zmatku v hlavě a rozhodování, co chci říct, spotřebovává tolik energie a pozornosti, že na přemýšlení o gramatice a slovosledu ji moc nezbývá. A mladší žáci ani nechápou, proč by měli. Nemluvě o tom, že náš vnitřní svět je tak bohatý, že na něj mnohdy nestačí ani plná dospělost a znalost jazyka na úrovní C2.

Prezentace nabídne netradiční pohled na interkulturní problematiku očima zkušeného lektora češtiny pro cizince a zároveň psychologa. Posluchači nahlédnou do výše zmíněného kabinetu školního psychologa a také do praxe odborného konzultanta pro žáky cizince v Jihomoravském kraji. Seznámí se, s čím zápasí překladatel psychologických testů a jak lze řešit nechuť ukrajinských žáků a jejich rodičů k psychologicko-pedagogickým poradnám.

Postřehy uvedené v prezentaci mohou být užitečné nejen pro praktiky, kteří aktuálně řeší podobné problémy, ale i pro tvůrce nových projektů, kteří hledají argumenty pro solidní (nejen) jazykové vzdělání pedagogických pracovníků ve všech typech škol. A argumenty pro naprostou nutnost mezioborové spolupráce a odvahy při hledání nových a funkčních řešení na míru aktuální, mnohdy drsné situaci, ve které se nachází mnoho žáků a studentů cizinců v ČR.

No a proč Puberta nemá pas? No protože ho ztratila/zapomněla u kamarádky/ale nevadí, kamarádka jí půjčí svůj, jenom si vymění fotku/ snažila se ho rozpustit v Coca-Cole dle instrukcí na Youtube a téměř se to povedlo/praštila s ním pavouka a teď se ho (pasu) štítí etc. Tak to prostě je bez ohledu na to, jakou má Puberta národnost a jakým jazykem si stěžuje na učitele, rodiče a vypadávající WI-FI J.

Reference

• Dębicki, M., Makaro, J. (red.) (2013). Sąsiedztwa III RP – Czechy. Zagadnienia społeczne. Wrocław: Gajt
• Průha, J. (2015). Česká vzdělanost. Multidisiplinární pohled na fenomén národní kultury. Praha: Wolters Kluwer
• Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Praha: Portál

Mgr. et Mgr. Alicja Leix, Ph.D. má dvacetiletou praxi s výukou češtiny pro cizince. Vystudovala v zahraničí psychologii se specializací Výchova a vzdělávání a v České republice mj. jednooborovou češtinu a češtinu pro cizince. Netradiční mix vzdělání a praxe využívá jako základ pro tvorbu diagnostických a výukových nástrojů spojujících pohled lingvistiky a vývojové/sociální psychologie. Je autorkou mnoha výzkumů a publikací věnovaných žákům cizincům v České republice. O úskalích výchovy a vzdělávání dětí z multikulturních rodin přednáší mj. na půdě České advokátní komory, Justiční akademie či na školeních pro učitele v rámci své práce pro Národní pedagogický institut. Pochází z Polska, komunikuje v několika jazycích a doma jí pravidelně zvedá tlak bilingvní puberťačka.
E-mail: alicjaleix@gmail.com

Eva Složilová: Jde to i jinak...

Potřebujeme-li testovat porozumění ústního nebo psaného projevu, je úspěšnost a adekvátnost našeho počínání (pod čímž si můžeme představit například praktičnost, efektivitu, spolehlivost nebo validní interpretaci výstupů) závislá na mnoha faktorech. Jedním z nich je přesná specifikace toho, co vlastně testovat chceme. Ale ani sebepodrobněji definované testové specifikace nás ke správnému cíli ještě nemusí přivést. Když se jako tvůrci testových úloh pustíme do práce, potřebujeme především pracovat s vhodnými zdrojovými texty, které budou reflektovat specifikační parametry. A každý, kdo se někdy touto činností zabýval, moc dobře ví, jak dokáže být časově i odborně náročná. Workshop se bude snažit ukázat, jakým způsobem by se při práci se zdrojovými texty pro testování porozumění mluvené (nejen profesní) češtiny daly využívat některé moderní technologie.

Reference

• ALTE Manual for Language Test Development and Examining, dostupné zde:
• https://www.alte.org/resources/Documents/ManualLanguageTest-Alte2011_EN.pdf

Eva Složilová spolupracovala na vývoji standardizovaných jazykových zkoušek s různými institucemi (Armáda České republiky, CJV MU v Brně). Dlouhodobě vzdělává a školí učitele v oblasti testování a hodnocení jazyka. Intenzivně se věnuje také oblasti testování češtiny jako cizího/druhého jazyka, recenzuje testové dokumentace certifikovaných zkoušek z češtiny a účastní se odborných panelů pro standard setting. V posledních letech byla metodičkou a odbornou garantkou pro vývoj diagnostického testu z češtiny jako druhého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem na českých základních školách (projekt APIV A Národního pedagogického institutu dokončený v roce 2022). Pracuje na Centrálním oddělení CJV MU v Brně.
E-mail: eva.slozilova@cjv.muni.cz

Eva Kozáková: Osvojování slovní zásoby pomocí offline a online aktivit, her a aplikací

Zahraniční studenti českého jazyka na Lékařské fakultě MU studují češtinu v 8 semestrech a potýkají se nejen s obecnou, ale zejména s odbornou slovní zásobou (lékařská čeština).

Cílem workshopu je poukázat na aktivity, kterými se snažíme během výuky podpořit učení obecné i odborné slovní zásoby. V první části představíme populární i méně známé offline hry a aktivity pro výuku ve třídě.

Druhá část workshopu bude zaměřena prakticky. Věnovat se bude především dvěma online hrám, jež se dají využít při skupinové výuce. Představí stránky Baamboozle a Playfactile. Konkrétní hry ukáže jak z pohledu vyučujícího, tedy jak vytvořit kvíz, tak z pohledu studenta, tedy jak hra vypadá a funguje ve výuce.

Workshop dále přiblíží některé méně známé online aktivity, které mohou výuku obohatit o zábavní prvek a mohou pomáhat při výuce slovní zásoby.

Reference

• www.quizlet.com
• www.kahoot.com
• www.playfactile.com
• www.baamboozle.com

Mgr. Eva Kozáková v současné době působí jako lektorka češtiny pro cizince v Centru jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vystudovala obor Učitelství českého jazyka a literatury na FF MU. Do svého nástupu na CJV MU (podzim 2020) pracovala jako lektorka češtiny pro cizince na volné noze a v několika jazykových školách v Brně.
E-mail: 219997@mail.muni.cz

Petra Jirásková: Moderní audiorální kurz

Audioorální kurz býval nedílnou součástí konceptu výuky češtiny jako cizího jazyka v přípravných kurzech v dobách, kdy do České republiky přijížděli cizinci z geograficky i kulturně vzdálených oblastí, často s omezenou možností studia ve své domovské zemi. Audio-orálně-vizuální způsob výuky byl pro ně smysluplným startem, neboť nejen že nepředpokládal znalost jakéhokoliv společného jazyka v rámci třídy, dokonce k jeho absolvování nebyla nutná ani znalost latinky, či dokonce písma jako takového. Protože došlo postupně k výraznému omezení počtu tohoto typu studentů a neznalost latinky je díky rozšíření angličtiny u účastníků přípravných kurzů ojedinělá, upustilo se téměř nebo zcela od zařazování audioorálního kurzu do počáteční fáze výuky, čímž však studenti přicházejí o jeho další, méně evidentní přínosy. Těmi jsou mimo jiné kladný vliv na kvalitu výslovnosti, pozitivní dopad na zapamatování vyučovaného obsahu díky komplementaritě zvukové a vizuální informace nebo motivační a stimulační působení procesu, v němž student pouze na základě obrázků dokáže velmi záhy konstruovat věty a krátké promluvy. Příspěvek představí design moderního audioorálního kurzu, který využívá současné technologie jak pro výuku ve třídě, tak pro domácí procvičování, a navazuje na aktuální poznatky o fungování paměti a vlivu vizualizace na zapamatování. Kromě předvedení samotného výukového materiálu seznámíme účastníky také s metodikou práce s takovým kurzem. V ní jsou využity drilové postupy typické pro audiolingvální metodu 50. let 20. století tak, aby vedly k automatizaci základních větných struktur češtiny, osvojení intonace české věty a výslovnosti českých hlásek či k induktivnímu a intuitivnímu pochopení klíčových gramatických pravidel. V praktické části workshopu budou mít účastníci možnost si roli lektora i studenta takového kurzu vyzkoušet. Závěrem budou mít nejprve sami na základě prodělané zkušenosti možnost predikovat výhody i úskalí použité metody a následně budou pro porovnání seznámeni s názory lektorů a studentů, kteří tímto kurzem prošli.

Reference

• Paivio, A. (1990). Mental Representations: A dual coding approach: A dual coding approach. Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780195066661.001.0001
• Pešková, K. (2012a). Vizuální prostředky pro výuku reálií v učebnicích němčiny. Brno: Masarykova univerzita.
• Richards, J. C., – Rodgers, T. S. (2014). Approaches and methods in language teaching. Cambridge University Press. doi:10.1017/CBO9780511667305.001
• Spousta, V. (2007). Vizualizace: gnostický a komunikační prostředek edukologických fenoménů. Brno: Masarykova univerzita.
• Sternberg, R. J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

Mgr. Petra Jirásková vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK, během studií působila jako lektorka češtiny pro cizince v jazykových školách a kurzech pro Erasmus studenty na UK. Několik let působila na ČVUT, kde metodicky a obsahově připravila předmět Akademické psaní, který následně vyučovala. Od roku 2017 pracuje v Metodickém a odborném centru ÚJOP UK jako koordinátorka metodických kurzů češtiny jako cizího jazyka a lektorka, od roku 2020 je vedoucí tohoto centra. Věnuje především tématům výuky bez zprostředkovacího jazyka, mluvení a využívání obrázků ve výuce. Je autorkou podcastu Hezky česky s ÚJOP UK určeného studentům češtiny, který propojuje témata ze života, gramatiku a reálie.
E-mail: petra.jiraskova@ujop.cuni.cz

Anastasija Sokolova, Ivana Kolářová, Adriana Válková: SLAN – slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince

Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince (SLAN) je didaktickým nástrojem zpracovávajícím slovotvorbu pro potřeby výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Nástroj je založen na využití slovotvorného významu, který má v případě češtiny a dalších typově podobných jazyků významné postavení (více než 2/3 české slovní zásoby tvoří slova odvozená). Jádrem nástroje jsou seznamy tvořené dvojicemi slov (základové slovo → odvozené slovo, např. bydlet → bydliště), které slouží lektorům k vytváření libovolných výukových materiálů zohledňujících slovotvorbu. Seznamy slov je možné generovat dle formálních i sémantických kritérií. Součástí nástroje je dále metodická podpora určená lektorům a cvičení ve formě textů, na kterých lze slovotvornou příbuznost trénovat. Idea využití slovotvorby při výuce slovní zásoby není nová, ale doposud chyběla konkrétní pomůcka, který by umožňovala slovotvorbu do výuky cizinců systematicky aplikovat. Nástroj je založen na datech z učebnicového korpusu UčebKo, díky čemuž zpracovává pouze slova, se kterými se studenti skutečně na své úrovni (A2, B1 nebo B2) setkávají.

Nástroj SLAN vzniká v rámci projektu TAČR č. TL03000293.

Reference

• Clark, E. V., Berman, R. A. (1984). Structure and Use in the Acquisition of Word Formation. Language, 60 (3), 542–590.
• Dokulil, M. (1962). Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov. Praha: Academia.
• Dokulil, M. a kol. (1967). Tvoření slov v češtině II. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia.
• Nádeníček, P. (2017). Krátké zamyšlení nad postavením slovotvorby ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Nekula M., Šichová K. (Ed.) Variety češtiny a čeština jako cizí jazyk, 171–183. Praha: Akropolis.
• Olshtain, E. (1987). The Acquisition of New Word Formation Processes in Second Language Acquisition. Studies in Second Language Acquisition, 9 (2), 221–231.
• Štícha F. a kol. (2018). Velká akademická gramatika spisovné češtiny. I. Morfologie. Část 1, Část 2. Praha: Academia.
• Tschichold, C., Hacken, ten P. (2015). Word-formation in second language acquisition. Müller P. O., Ohnheiser I., Olsen S., Rainer F. (Ed.) Volume 3. Word-formation: an international handbook of the language of Europe, 2137–2154. Berlin: Mouton de Gruyter.
• Válková, A. (2021). Building Czech Textbook Corpora (UcebKo) for Word-formation Research of Czech as a Second Language. Jazykovedný časopis, 72 (2), 631–640.

Mgr. Anastasija Sokolova, Ph.D. působí na Katedře ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU. Věnuje se fonetice a morfologii ruštiny ve srovnání s češtinou. Ve výuce se zaměřuje na použití korpusů a korpusových nástrojů.
E-mail: 365354@mail.muni.cz

PhDr. Ivana Kolářová, CSc. působí na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU. Věnuje se morfologii češtiny, je autorkou několika kapitol a hesel Akademické gramatiky spisovné češtiny.
E-mail: kolarova@ped.muni.cz

Mgr. Adriana Válková je absolventkou magisterského programu Český jazyk se specializací počítačová lingvistika. Nyní je doktorandkou na Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty MU. Věnuje se slovotvorbě češtiny a značkování slovotvorných rysů pro počítačové zpracování češtiny.
E-mail: valkova@mail.muni.cz

Jitka Veroňková: ProCzeFor (Pronunciation of Czech for Foreigners): webová aplikace k nácviku výslovnosti češtiny pro cizince

K úspěšné adaptaci v cizím prostředí a integraci do společnosti nepochybně přispívá schopnost adekvátně komunikovat v cílovém jazyce. V rámci komunikativní jazykové kompetence se rozlišuje několik řečových dovedností, k jejichž úspěšnému rozvoji přispívá odpovídající osvojení si výslovnosti. Naopak nedostatečné zvládnutí zvukové stránky může vést k potížím v komunikaci a sociální interakci.

Příspěvek představí specializovaný nástroj, jímž je webová aplikace ProCzeFor k nácviku výslovnosti češtiny u nerodilých mluvčích. Aplikaci vyvinul tým z Fonetického ústavu a Ústavu bohemistických studií FF UK ve spolupráci s firmou Fenomen multimedia, a. s., s podporou grantové agentury TA ČR.

Aplikace je vhodná jak pro skupinovou či individuální výuku pod vedením učitele, tak pro samostudium. Obsahuje rozsáhlý řečový materiál v textové a zvukové podobě. Ten je prezentován jednak ve cvičeních, řazených do tzv. knih, jednak formou ozvučeného slovníku, který umožňuje filtrovat zvukové jednotky podle vybraných zvukových jevů. Kromě poslechových a artikulačních cvičení obsahuje také další typy cvičení určených k nácviku a testování.

Složení řečového materiálu reflektuje potíže mluvčích s různým mateřským jazykem a na různé úrovni osvojení si češtiny. Umožňuje nácvik srozumitelné výslovnosti pro běžnou komunikaci, tak precizaci výslovnosti u uživatelů s vyššími cíli.

Prostředí aplikace poskytuje řadu uživatelských funkcí a voleb, pomocí nichž si jednotlivý uživatel může přizpůsobit zobrazení řečových jednotek, např. k ortografii zobrazit i zápis výslovnosti v české fonetické transkripci, či si určit počet opakování při přehrávání a délku pauz. Součástí prezentace bude i ukázka práce s aplikací.

Dvě knihy cvičení byly graficky zpracovány také pro tištěnou verzi. Každé cvičení v tištěné cvičebnici obsahuje QR kód, jehož načtením se dané cvičení otevře přímo v aplikaci; uživatel tak má stále k dispozici veškeré funkce, které prostředí aplikace pro dané cvičení nabízí.

Reference

• Best, C. T. (1995) A direct realist perspective on cross-language speech perception. In Strange, W. (Ed.), Speech perception and linguistic experience: Issues in cross-language research (pp. 171-204). Timonium, MD: York Press.
• Derwing, T. M. & Munro, M. J. (2015). Pronunciation fundamentals. Evidence-based perspectives for l2 teaching and research. Amsterodam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
• Palková, Z. – Veroňková, J. (2022): Výslovnost spisovné češtiny. Cvičení pro cizince. FF UK: Praha, 124 s. ISBN 978-80-7671-075-7 (print).
• Veroňková, J. (2022): Souhrnná a tematická cvičení Souhrnná a tematická cvičení k nácviku výslovnosti a mluvené češtiny pro cizince. FF UK: Praha, 184 s. ISBN 978-80-7671-077-1 (print).

Jitka Veroňková působí ve Fonetickém ústavu FF UK v Praze. Věnuje se zvukové stavbě jazyka a řeči (se zaměřením na český jazyk). V rámci pedagogické činnosti vede kurzy pro obory fonetika a bohemistika pro cizince; je garantem fonetického modulu pro Letní školu slovanských studií a Českých studií na FF UK. Předmětem jejího výzkumu je mimo jiné prozodie češtiny a zvuková stránka cizinecké češtiny, věnuje se také kultuře mluvených projevů. Podílí se na tvorbě učebních materiálů pro kurzy češtiny pro cizince a je vedoucím projektu ProCzeFor (Pronunciation of Czech for Foreigners) – internetového nástroje na podporu osvojení si zvukové stránky češtiny určeného nerodilým mluvčím.
E-mail: Jitka.Veronkova@ff.cuni.cz

Renata Prucklová: Výuka českého jazyka pro zahraniční studenty na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity

Cílem příspěvku je prezentovat nový výukový program českého jazyka pro specifické účely určený zahraničním studentům Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity. Program byl vytvořen po připojení Farmaceutické fakulty k Masarykově univerzitě v roce 2020. Příspěvek ilustruje cíle předmětu, vyučovací metody i nástroje testování. Kurz je zaměřen na všechny základní řečové dovednosti, jeho účelem je maximálně obsáhnout potřeby studentů v běžné i odborné komunikaci v češtině, seznámit je jak se slovní zásobou každodenního života, tak s odbornou slovní zásobou na poli farmacie, anatomie a kliniky a poskytnout jim vhled do české gramatiky. Výukové materiály jsou tedy tematicky zaměřeny na informace o struktuře studia na farmaceutické fakultě, seznamují studenty s prostředím laboratoře, s léky a lékovými formami, se základy nauky o lidském těle a s klinickou terminologií týkající se běžných nemocí. Tištěné materiály jsou doplněny interaktivními online cvičeními a progress testy sloužícími k upevnění probrané látky. Součástí příspěvku je také ukázka závěrečné zkoušky koncipované dle pravidel SERR pro jazyky.

Reference

• Jelínek, S. (2002): Vývojové proměny komunikativní orientace cizojazyčné výuky. In: Multidisciplinární aspekty utváření komunikativní kompetence při výuce cizích jazyků. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta.
• Čermáková, Iveta. Talking medicine : Czech for medical students. 3., rev. English ed. Prague: Karolinum Press, 2012. 261 s. ISBN 9788024621043.
• Holá, Lída a Pavla Bořilová. Čeština expres 1: A1/1. 2., opravené vydání. Praha: Akropolis, 2015. 96 stran. ISBN 9788074700798.
• ALTE (2018). Guidelines for the Development of Language for Specific Purposes Tests. Available online: Association of Language Testers in Europe (ALTE) - Guides and Reference Materials.
• Kunešová, Květuše. Latina pro farmaceuty: učebnice pro posluchače oborů Farmacie a Zdravotnická bioanalytika. 3. vydání. Praha: Karolinum, 2011. 195 stran. ISBN 9788024615479.

PhDr. Renata Prucklová působí od roku 1990 jako lektorka v Centru jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně. Po zavedení anglického programu pro zahraniční studenty vyučovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity latinský a český jazyk pro cizince. Od roku 2020, kdy se stala farmaceutická fakulta součástí Masarykovy univerzity, působí jako vyučující latiny a češtiny také zde. V současné době je vedoucí oddělení CJV na Fakultě sportovních studií a na Farmaceutické fakultě MU.
E-mail: prucklova@fsps.muni.cz

Pavlína Dufková: Učební výzva – efektivní výuka češtiny pro ukrajinské studenty

Příchod více než 400 tisíc ukrajinských uprchlíků do České republiky nutně přiměl mnoho institucí včetně univerzit reagovat na tak velký počet lidí nabídkou kurzů češtiny v různých podobách včetně jazykové přípravy na vysokoškolské studium. Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně pořádalo kurzy českého jazyka od začátku května 2022 a navázalo spolupráci s desítkami lektorů, kteří se intenzivně věnovali studentům z Ukrajiny několik měsíců do ukončení kurzu prostřednictvím písemného testu a ústní zkoušky na úrovni B2. Reagovali na základě podkladů, vlastních znalostí a zkušeností, společných workshopů a dalších konzultací na potřeby studentů, ale i daných cílů, kterých bylo třeba dosáhnout. S tématem efektivity výuky byli konfrontováni během celého období. Výuka, komunikace a přímé setkání se studenty z Ukrajiny, nikoli coby běžných zájemců o češtinu, ale mladých lidí přicházejících z nutnosti do jiné země a na základě potřeby dalšího seberozvoje včetně možnosti získat stipendium, se staly hlavní učební výzvou, která zaměstnávala lektory po celou dobu jejich působení v kurzu. Tato prezentace se věnuje tématu efektivní výuky češtiny pro ukrajinské studenty jako výzvy pro vyučující, zpracování rozdílů vnímání studijního prostředí na Ukrajině a v Česku na základě osobní zkušenosti z výuky v CJV MU, popisu práce se studenty a přípravy na testování, výsledkům testů, shrnutí učebních materiálů, efektivním učebním metodám včetně zvládání konfliktů a nedorozumění, nastavení témat a cílů samotnými studenty, transparentnímu hodnocení v tabulkách i přebírání zodpovědnosti za vlastní učení a rozvoji studentských aktivit v rámci studia češtiny (společné opakování gramatiky po výuce, prezentace, čtení novin a časopisů, situační hry apod.). Autorka prezentace považuje působení v kurzech českého jazyka pro ukrajinské studenty za nepřenositelnou zkušenost. Ta staví ostatní lektory i ji samotnou do výlučné pozice, která s sebou nese nejen vhled do psychologie mladých lidí utíkajících před válkou, ale může přinášet jak porozumění, tak i konflikt v komunikaci s českým protějškem.

Reference

• Bořilová, P., Holá, L. (2009). Česky krok za krokem 2. Praha: Akropolis.
• Knoth, A., Zipper, G. (2021). Inside Out. Wirkungsfelder persönlicher Entwicklung im Projektmanagement. Berlin: MitOst e.V. / Stuttgart: Robert Bosch Stiftung GmbH.
• Kundera, M. (2005). Der Vorhang. München / Wien: Carl Hanser Verlag.

Mgr. Pavlína Dufková působí jako lektorka německého jazyka a češtiny pro cizince od r. 2006. Zároveň spolupracuje řadu let s Centrem jazykového vzdělávání a Oddělením CJV na Ekonomicko-správní fakultě MU, kde se zabývá prezentačními dovednostmi v němčině. V rámci studia na Pedagogické fakultě MU absolvovala stáž v Berlíně (2001/2002) a poté získala stipendium nadace Robert Bosch Stiftung v Heidelberku (2003-2005), kde na tamější univerzitě vyučovala češtinu jako cizí jazyk. Zároveň se věnovala kulturnímu managementu, má zkušenosti s rozhlasovým pořadem v internetovém rádiu, ráda cestuje a poznává nové zdroje inspirace.
E-mail: pdufkova@hotmail.com

David Kosina: Globální leadership se znalostí místního prostředí

Kořeny globalizačního procesu lze sice sledovat hluboko do historie, avšak od druhé poloviny 20. století je tento pojem spojován především hospodářským rozvojem a industrializací. Pojem globalizace označuje trend celosvětové profesní a sociální integrace. Tento trend se až do nedávna projevoval stálým exponenciálním růstem. V posledních třech letech však došlo k bezprecedentním globálním událostem, jako je pandemie COVID-19 a ruská invaze na Ukrajinu. Tyto události, stejně jako další vznikající globální napětí, vyvolávají otázky ohledně další relevance globálních konceptů. Doposud využívali leadeři působící v nadnárodním prostředí schopnost orientovat se v globálních souvislostech jako profesní výhodu. Vzhledem k měnící se globální geopolitické situaci však vyvstává otázka, zda jsou globální znalosti i nadále nezbytné pro profesní úspěch.

Předkládaný koncepční příspěvek zkoumá současné trendy a posuny v globalizaci a jejich dopad na dovednosti vedoucích pracovníků se zaměřením na význam lokálních znalostí. Konkrétně příspěvek analyzuje, jakým způsobem mohou být místní znalosti-včetně jazykových dovedností a kulturní obeznámenosti-nástrojem globálních leaderů a zda může nedostatek místních znalostí omezovat efektivity leadershipu.

Tento příspěvek je obzvláště relevantní vzhledem k současným výzvám, kterým čelí profesionálové ve stále komplexnějším globálním prostředí, včetně výzev, které představují geopolitické události a virtualizace znalostní práce po pandemii. Příspěvek rovněž otevírá diskusi k dilematu budování či odbourávání kulturních a komunikačních bariér v kontextu globálních změn a narušení.

Reference

• Brewer, P. E. (2015). International virtual teams: engineering global communication. Wiley.
• Biswas, B., Garrison, W., & Ramirez, R. L. (2023). The new world of work: People leadership in the digital age. (1 Edition). Routledge.
• Eisenberg, J., & Mattarelli, E. (2017). Building Bridges in Global Virtual Teams: The Role of Multicultural Brokers in Overcoming the Negative Effects of Identity Threats on Knowledge Sharing Across Subgroups. Journal of International Management, 23(4), 399–411.
• Hill, J., Hains, K., & Hains, B. (2023). International leadership development through learner-centered instruction.
• Zakaria, N., & Yusof, S. A. M. (2015). Can we count on you at a distance? The impact of culture on formation of swift trust within global virtual teams. In J. L. Wildman & R. L. Griffith (Ed.), Leading Global Teams, 253–268. Springer New York.

David Kosina působí od roku 2017 na Katedře ekonomických a manažerských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Vystudoval magisterský obor Hospodářská politika a správa. Před vstupem do akademické oblasti se David Kosina věnoval přípravě a řízení projektů v oblasti vzdělávání a regionálního rozvoje a mezinárodní spolupráce. Mezi jeho výzkumné zájmy patří globální leadership, mezikulturní komunikace a dovednosti 21. století. David Kosina má bohaté mezinárodní zkušenosti a považuje se za globální osobu. Kromě rodné češtiny hovoří plynně anglicky a španělsky. S nadšením se věnuje i dalším jazykům, včetně čínštiny, francouzštiny, portugalštiny a němčiny.
E-mail: david.kosina@upol.cz