Plenární řečníci

Kateřina Vodičková

ÚJOP, Univerzita Karlova

Mgr. Kateřina Vodičková, Ph.D., M.A. vystudovala českou a anglickou filologii na FF UP a jazykové testování na Univerzitě v Lancasteru, UK. Doktorský titul získala v oboru Český jazyk. Působí na ÚJOP UK. Je auditorkou zkoušek mezinárodní testerské organizace ALTE, nadšenou lektorkou nyní především v metodických kurzech a autorkou či spoluautorkou řady odborných a učebních materiálů. Má mnohaleté zkušenosti s výukou češtiny na úrovních A1–C1 v jazykově homogenních i heterogenních kurzech různého zaměření, v kurzech pro krajany, méně též pro děti a mládež. V současné době se věnuje především jazykovému testování.

Požadavky na jazykovou znalost zahraničích uchazečů o studium na VŠ: co pomocí jazyka dokážou?

Mnohé české vysoké školy vyžadují od zahraničních studentů doložení znalosti českého jazyka na určité úrovni, obvykle podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Požadovaná jazyková úroveň se liší od A2 po C1, některé vysoké školy vyžadují zkoušku z odborného jazyka. Jádro příspěvku tvoří stručný přehled, které jazykové dovednosti lze na jednotlivých úrovních od úspěšného kandidáta očekávat a proč jsou tyto schopnosti důležité pro studium na vysoké škole, tj. pro akademické účely. V příspěvku se však zaměříme především na to, jak je odborný jazyk reflektován v deskriptorech příslušných úrovní doplněného vydání Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, assessment – Companion volume, 2020) a následně jak se tato skutečnost odráží v některých jazykových zkouškách, jako je např. Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince, Zkouška z češtiny pro účely přijímacího řízení na lékařské fakulty či Závěrečná zkouška z češtiny ÚJOP UK.

Alicja Leix

Národní pedagogický institut ČR + soukromá praxe

Mgr. et Mgr. Alicja Leix, Ph.D. má dvacetiletou praxi s výukou češtiny pro cizince. Vystudovala v zahraničí psychologii se specializací Výchova a vzdělávání a v České republice mj. jednooborovou češtinu a češtinu pro cizince. Netradiční mix vzdělání a praxe využívá jako základ pro tvorbu diagnostických a výukových nástrojů spojujících pohled lingvistiky a vývojové/sociální psychologie. Je autorkou mnoha výzkumů a publikací věnovaných žákům cizincům v České republice. O úskalích výchovy a vzdělávání dětí z multikulturních rodin přednáší mj. na půdě České advokátní komory, Justiční akademie či na školeních pro učitele v rámci své práce pro Národní pedagogický institut. Pochází z Polska, komunikuje v několika jazycích a doma jí pravidelně zvedá tlak bilingvní puberťačka.

Puberta nemá pas. Interkulturní a plurilingvní kompetence očima školního psychologa

Pedagogická či psychologická diagnostika je nedílnou součástí procesu vzdělávání. Správně provedená může zásadně usnadnit život žákovi/studentovi a jeho blízkým. A když se to nepodaří? Horší, než následky nesprávně provedené diagnostiky jsou už jen následky toho, že se o ni nikdo ani nepokusil.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak probíhá psychologická či pedagogická diagnostika žáka či studenta – cizince v České republice?

Běžný psycholog pracující v českém školství a) je Čech, b) plynule mluví pouze česky. Pokud mluví nějakým dalším jazykem, zřídkakdy to bývá na takové úrovni, aby si dovolil v tomto cizím jazyce diskutovat o meandrech aktuální nálady toho, kdo překročí práh jeho kabinetu. Nebo aby mohl svobodně pracovat s cizojazyčnými dokumenty, což je vlastně práce pro soudního tlumočníka. Takový psycholog se k práci s cizinci většinou moc nehrne a těžko se mu můžeme divit. Na druhou stranu oni sami také k němu zřídkakdy zavítají dobrovolně. Otevírat duši před cizím člověkem je těžké samo o sobě, a s jazykovou úrovní např. A2 je to takřka nemožné. Orientace ve zmatku v hlavě a rozhodování, co chci říct, spotřebovává tolik energie a pozornosti, že na přemýšlení o gramatice a slovosledu ji moc nezbývá. A mladší žáci ani nechápou, proč by měli. Nemluvě o tom, že náš vnitřní svět je tak bohatý, že na něj mnohdy nestačí ani plná dospělost a znalost jazyka na úrovní C2.

Prezentace nabídne netradiční pohled na interkulturní problematiku očima zkušeného lektora češtiny pro cizince a zároveň psychologa. Posluchači nahlédnou do výše zmíněného kabinetu školního psychologa a také do praxe odborného konzultanta pro žáky cizince v Jihomoravském kraji. Seznámí se, s čím zápasí překladatel psychologických testů a jak lze řešit nechuť ukrajinských žáků a jejich rodičů k psychologicko-pedagogickým poradnám.

Postřehy uvedené v prezentaci mohou být užitečné nejen pro praktiky, kteří aktuálně řeší podobné problémy, ale i pro tvůrce nových projektů, kteří hledají argumenty pro solidní (nejen) jazykové vzdělání pedagogických pracovníků ve všech typech škol. A argumenty pro naprostou nutnost mezioborové spolupráce a odvahy při hledání nových a funkčních řešení na míru aktuální, mnohdy drsné situaci, ve které se nachází mnoho žáků a studentů cizinců v ČR.

No a proč Puberta nemá pas? No protože ho ztratila/zapomněla u kamarádky/ale nevadí, kamarádka jí půjčí svůj, jenom si vymění fotku/ snažila se ho rozpustit v Coca-Cole dle instrukcí na Youtube a téměř se to povedlo/praštila s ním pavouka a teď se ho (pasu) štítí etc. Tak to prostě je bez ohledu na to, jakou má Puberta národnost a jakým jazykem si stěžuje na učitele, rodiče a vypadávající WI-FI.

Ivana Rešková

Oddělení Centra jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě MU

PhDr. Ivana Rešková, Ph.D. se češtině pro cizince věnuje celou profesní kariéru, která začala desetiletým působením na Ústavu jazykové a odborné přípravy UK. Působí jako odborná asistentka oddělení Centra jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě MU, kde je také garantkou předmětů Czech for foreigners I-VIII. Je autorkou či spoluautorkou mnoha učebních materiálů pro výuku češtiny jako cizího jazyka: Communicative Czech (Elementary Czech), Communicative Czech (Intermediate Czech), Chceme si porozumět a domluvit se (Kurz češtiny pro žadatele o mezinárodní ochranu), Administrativa (Profesní čeština) atd. Od listopadu 2013 do října 2015 byla hlavní řešitelkou mezinárodního projektu CZKey a koordinátorkou autorského týmu multijazykového portálu mluvtecesky.net (Online Platform for Learning Medical Czech). V současné době je řešitelkou mezinárodního projektu Czech Online – Čeština jako cizí jazyk pro specifické účely (září 2020 – srpen 2023). Její práce je i jejím koníčkem, o čemž svědčí fakt, že během svého působení na CJV LF MU se stala řešitelkou sedmi projektů věnujících se češtině pro specifické účely v medicíně.

Martina Ježková

Farmaceutická fakulta MU

Ing. Martina Ježková pracuje na Masarykově univerzitě od roku 2012. V letech 2012-2017 vedla v Centru jazykového vzdělávání jako finanční a projektová manažerka projekty realizované z programového rámce operačních programů MŠMT a projekty realizované v rámci programu Erasmus+. Od roku 2017 do června 2021 pracovala na Ekonomickém odboru Rektorátu MU jako vedoucí oddělení ekonomických systémů. Po krátce přestávce se v dubnu 2022 na Masarykovu univerzitu vrátila do pozice tajemnice Farmaceutické fakulty. Specializuje se na finanční a projektové řízení a automatizaci a optimalizaci procesů spojených s řízením financí a vedením účetnictví veřejné vysoké školy. Ve svém volném čase se společně s Ivanou Reškovou úspěšně věnuje vytváření online nástrojů pro výuku češtiny jako cizího jazyka pro specifické účely.

Mezinárodní projekt z pohledu řešitelky a projektové manažerky

Čeština pro specifické účely se v 21. století těší stále větší pozornosti. V letech 2013-2015 vznikl multilaterální projekt CZKey – Online Platform for Learning Medical Czech (www.mluvtecesky.net), který získal kromě Pečeti kvality i Evropskou jazykovou cenu Label. V současné době mezinárodní tým dokončuje v rámci projektu Czech Online – Čeština jako cizí jazyk pro specifické účely jazykový portál www.czechonline.org, který je další etapou a zásadní inovací mluvtecesky.net. Tato nová webová platforma nabídne tři kurzy profesní češtiny, a to lékařskou češtinu, právní češtinu a češtinu pro obchodníky a ekonomy. Zatím bude dostupná ve čtyřech jazykových mutacích: české, anglické, německé a polské. Náš příspěvek bude věnován jak projektovému výstupu, tak projektovému řízení. Řešitelka Czech Online na MU Ivana Rešková zhodnotí cíle a výstupy rozsáhlého projektu z obsahového hlediska. Zmíní, jaké výzvy a úskalí přináší mezinárodní spolupráce a co všechno obnáší převedení nápadu a poté obsahu z papírové verze na aktivní webovou platformu. Projektová manažerka Martina Ježková stručně shrne kroky následující po podání projektové žádosti přes spolupráci a komunikaci mezinárodního konsorcia do spuštění portálu. Realizace projektu byla zahájena v období pandemie a restriktivním opatřením bylo nutné přizpůsobit projektové řízení. Řešitelský tým se mohl sejít v plném složení až 14 měsíců po zahájení řešení projektu. V extenzivní míře bylo nutné využívat při realizaci projektu nástroje online komunikace. Ihned na začátku bylo nezbytné identifikovat možná rizika nedodržení časového harmonogramu při realizaci jednotlivých výstupů projektu. Také projektová setkání musela být plánována tak, aby se mohla uskutečnit plnohodnotně v online či hybridní formě. V příspěvku se zaměříme na jednotlivé fáze realizace a doporučení, která je možné aplikovat v projektovém řízení mezinárodních projektů.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info